Moje kolo...

...aneb na čem jezdím a na čem jsem jezdila chichichi chichichi chichichi


Kolobrnda (od léta 2015)
Zatím to jen tak zkouším na koloběžce mé dcery. Mům zádům se to ale moc nezamouvá, ale ještě neházím flintu do žita.
Nájezd km.

GT Avalanche 1.0 (od srpna 2010)
Ačkoli bylo moje GT Avalanche 0.5 naprosto v pořádku, moje záda mě v roce 2010 donutila k výměně za kolo menší velikosti. Po operaci zad jsem se na kole velikosti L vysloveně trápila.
Volba padla opět na značku GT a konkrétní typ Avalanche 1.0 v barevné kombinaci oranžová/stříbrná/bílá. Byla to láska na první pohled a spolehlivě mě vozí dodnes chichichi.
V plné "polní" chichichi.

in-lajny (od roku 2004)
V poslední době už moc nejezdím - nějak nezbývá sil a čas.
Nájezd km.

GT Avalanche 0.5 disc (11. 6. 2004 - srpen 2010)
Šťastnou majitelkou tohoto kola ve velikosti L jsem se stala 11. 6. 2004 a to vlastně nedobrovolně. Můj servis se prostě rozhodl (v komplotu s mým manželem), že už mi dál moje zelené Bianchi nebude opravovat. Je teda fakt, že jim trvalo dobrých 10 dní než mě přesvědčili ke koupi nového kola, ale když mi na něj taťka přidal více jak polovinu, nechala jsem se nakonec i ukecat chichichi.
Původní katalogová cena byla velmi příjemná, ale po té, co se vyměnila přední vidlice za Marzocchi MX PRO ETA 105, pneumatiky a šlapky a přidalo se pár drobností, cena se vyšplhala nad 36.000,- Kč. Ale to poježdění, to teda stálo za to chichichi.
V plné zbroji: listopad 2005.
V roce 2011 jsem nechala kolo kompletně zrepasovat a nalakovat a dostal ho ke 30. narozeninám první manžel mé dcery.

Bianchi (11. 8. 2001 - 11. 6. 2004)
Tohle kolo si původně zakoupil někdy začátkem roku 2000 na inzerát můj manžel asi za 20.000,- Kč a bylo to v té době nejdražší kolo, jaké se v naší domácnosti kdy vyskytovalo. No a když mě pan Bartoš v srpnu 2001 na Dymníku připravil o mého Authora Traction, kdo si asi tak koupil nové kolo?
Ano, hádáte správně. Nové kolo si zakoupil můj drahý manžel a já podědila jeho Bianchi. Byla to opět velikost 21", ale tohle kolo mělo zcela jinou geometrii než Author. Bylo nádherně vysoké, což mi vyhovovalo, ale bylo poměrně krátké, což mi rovněž vyhovovalo. Délku jsem teda ještě mírně pokrátila nastavitelným představcem, nicméně jezdilo se mi na něm naprosto úžasně .
Tohle kolo bylo mojí srdeční záležitostí a v roce 2014 jsem ho nechala kompletně zrepasovat a předala jsem mu mému zeti, který je z něj rovněž nadšený.

Author Traction (duben 2000 - 11. 8. 2001)
Toto bylo moje druhé vlastní kolo, teda kolo, které bylo koupeno přímo mě. Žádné dědictví po taťkovi . Koupila jsem ho na jaře v roce 2000 v bazaru jako rok staré kolo cca za 11.000,- Kč i s cyklistickými tretrami a SPD a bylo pro mne velkou školou, co se cyklistiky týká.
Mělo nášlapy, což mě okamžitě pozvedlo o třídu výš, a díky tomu jsem začala poznávat výhody a nevýhody nášlapů a začala jsem jezdit v cyklotretrách.
Mělo velikost 21" v pánské verzi (ostatně - tehdy se dámské verze snad ani nedělaly), což moje záda totálně zruinovalo. Dodnes netuším, jak jsem na tom obrovském kole dokázala jezdit, ale díky této zkušenosti zase moc dobře vím, co to s tělíčkem udělá, když při výběru kola zcela ignorujete vlastní tělesné proporce.
Mělo velmi výchovný efekt, protože mě naučilo, že zloděj nikdy nespí. Od tohoto kola mne totiž "osvobodil" zloděj pan Bartoš, který mi jej 11. 8. 2001 na Dymníku u Rumburku jednoduše ukradl. Je to teda pěkná sviňárna, ale v podstatě jen vyslyšel moje prosby, kdy jsem z Vlčí hory na Dymník jela již v slzách a pevně rozhodnutá, že toto je poslední akce, kterou na tomhle obrovském kole jedu. Jen jsem netušila, že to půjde až tak rychle a že z Dymníku už pošlapu pěšky. A navíc jsem se domnívala, že za to své kolo v bazaru ještě obdržím nějaký nepatrný obolus . Ten jsem teda nakonec i dostala, protože pan Bartoš mi ho až do roku 2015 splácel. Samozřejmě, že za vydatné pomoci exekutora.
Od této chvíle vím, že je dobré kolo přivázat, i když jsem od něj jen pár metrů .

Mountain Bike (duben 1998 - duben 2000)
Tohle kolo snad ani žádné jiné označení nemělo. Opět jsem ho podědila po svém drahém choti.
Jezdilo se na něm příjemně, bylo se mnou na mých prvních opravdových cyklistických výpravách a spolehlivě mě vozilo po všech cestách doma i v zahraničí .
Tohle kolo jsme nakonec ještě prodali.

Olpran Favorit (1990 - duben 1998)
Tohle kolo dostal můj manžel zdarma od svého tehdejšího zaměstnavatele, který ho přidával k novým vozům Škoda jako dárek. Buď kolo nebo televize a jako na potvoru mu vyzbylo kolo .
Bylo krásně červené, sedlo bylo odpérované jak starý ušák a byl to poctivý železňák. No a já jsem na něm někdy v roce 1990 začala svoji novodobou cyklistickou dráhu .
V roce 1998 jsem na něm odjela svůj první nejdelší výlet - 35 km do Řeže při mé první akci s BBCC.
Pak na něm ještě půl roku jezdila dcerunka, protože začala jezdit se mnou. A když pak k Vánocům dostaly se ségrou nová odpružená kola, ještě jsem ho asi za 500,- Kč prodala .
Originál fotku, bohužel, nemám, tak jsem si obdobným typem vypomohla na internetu.

Ukrajina (1975/76 - duben 1978)
Tohle bylo moje první vlastní kolo. Sama jsem si na něj ušetřila 550,- Kč a zakoupila jsem ho někdy v roce 1975 nebo 1976. Teda možná mi na něj maminka něco přidala, když viděla moji úmornou snahu ušetřit si, ale velmi dobře si pamatuji, jak jsem ho chodila často obhlížet do obchoďáku na Petřinách a děsně moc jsem po něm toužila.
Bylo světle modré a bylo nádherné a mělo strašnou spoustu příslušenství. Od klasického nářadí až po síťku na zadní kolo, aby se nezamotala sukně do drátů. A všichni kluci mi ho tehdy záviděli, protože se na něm bez obtíží daly sjet i schody .
A kde je mu dnes konec?!? Jednoho rána jsem se před bráchou zmínila, že mu ho možná dám, no a když jsem přišla odpoledne domů ze školy, bylo tak nějak rozebrané...
Originál fotku, bohužel, nemám, tak jsem si obdobným typem vypomohla na internetu.

Pionýr (cca od roku 1970)
Tohle kolo jsme s bráchou dostali někdy v letech 1970 - 1971. Pamatuji si, že bylo modré a oba jsme se na něm "učili jezdit na kole". No a protože jsme byli dva na jedno kolo, zažilo s námi i docela dost bitek o to, kdo na něm bude jezdit .
Originál fotku, bohužel, nemám, tak jsem si obdobným typem vypomohla na internetu.

Tříkolka (cca od roku 1968)
Byla to suprová tříkolka a pamatuji si, že byla zelená. Byla velmi jednoduchá, ale funkční a úžasně se s ní hrálo na popeláře .

Kolobrnda (cca od roku 1968)
Byla to klasická plechová kolobrnda a byla naprosto super. Ani nevím, kam se nakonec poděla. Zřejmě ji pohltila nějaká železná neděle.
Originál fotku, bohužel, nemám, tak jsem si obdobným typem vypomohla na internetu. Ta naše ale neměla plná kolečka.

Moje první vozítko (1964)
Mám jedinou fotku svého prvního vozítka, resp. jeho ploviny, ale mám. Tak tenhle kočár jsem obývala v roce 1964. Ale protože se na něj vůbec nepamatuji, ani Vám neřeknu, jak se v něm vlastně jezdilo .
Jo a ještě jsem měla houpací kohouty a na ty se teda pamatuji, ale zase nemám fotku .


logo na hlavní stránku copyright © vrstevnice 2015