Jen tak jsme si odskočili od Dunaje „tam za Vídeň" a bylo na čase se zase vrátit zpět do základny. K naší cestě autem jsme si vybrali „okresky" co nejvíce mimo hlavní tahy.

Ráno jsme vyjeli do Pernitzu, kterou kopírovala také cyklotrasa, a tady padlo rozhodnutí zajet ještě o kousek dál do Muggendorfu, kde byly avizovány vodopády. Soutěska podél horského potoka byla hlavním zpestřením dnešního dne, tak jsme si to náležitě užili a předodjezdové přípravy jsme završili velmi dobrou kávou v restauraci z bývalé elektrárny. Ale už konec legrace a hurá na cestu...

Vrátili jsme se do Pernitzu a z hlavní silnice vyjeli příjemnou lesní silničkou. Čekalo nás několik kilometrů stoupání do horského sedla. Odsud jsme sjeli do údolí jak z pohádky a podél říčky jsme se dostali až do Pottensteinu. Tohle městečko nás naprosto uchvátilo. Náměstí plné historických domů, krásný kostel, historická márnice a... Ano, nechyběla ani cukrárna a to hned dvě naproti sobě. A vedle každé z nich obchod nazvaný Bike Doctor . Tyhle obchůdky byly, bohužel, uzavřené, ale u obou bylo na dveřích telefonní číslo, kam se má zavolat, když by byl cyklista v nouzi . Tak v tomto směru je u nás díra na trhu. Cukrárny ale byly naštěstí otevřené. Samozřejmě jsme nahlédli do obou a zkonstatovali jsme, že ta, co tam bylo zakouřeno, je určitě „pánská" a ta, kde se nekouřilo, že je „dámská". A tam jsme se usalašili a dali jsme si výborný dort a kávu. Naše další putování bylo už poměrně jednotvárné a bez zastávek až do Tulln, který leží na břehu Dunaje a kde jsme naše dnešní putování zakončili.

Osobně musím říct, že jsem musela změnit svoje představy o Dolním Rakousku (Niederöstereich). Pro mne to byla oblast kolem St. Pöhl, což, jak jsem zjistila, je sice také pravda, ale jen částečná. Krajina na jih od Vídně byla v mých představách stejně monotónní jako oblast mezi Dunajem a našimi hranicemi.

O to víc jsem byla překvapená a musím říct, že velmi příjemně překvapená, když jsem zjistila, že za Vídní začíná lokalita, která skýtá neuvěřitelné množství možností k trávení volného času. Odskočila jsem si sem jen na tři dny, ale nenudila bych se tu ani celý týden. A abych jen nepěla ódy, přece jenom jsem narazila na jednu dost podstatnou drobnost, která může cestování v této oblasti znepříjemnit - je tu velmi málo kempů a nejlevnější varianta je tak ubytování v soukromí (označené jako Privatvermieter nebo Privatzimmer) nebo v chatách (Hütten, Herbergen). Ale ono je to takhle s kempy v Rakousku všude a kdo hledá, ten nakonec najde . Ostatně kompletní přehled ubytování lze najít třeba na: www.niederoesterreich.at/…

A ještě jeden tip: pokud se někdo rozhodne vydat se do této oblasti, ať zváží nákup místní turistické karty Niederösterrech-Card. Ta stojí pro letošní rok 52 EUR a vyplatí se v případech, že chcete absolvovat více než jednu cestu lanovkou, případně tu strávit týden v termálech.

Takže až nebudete vědět, kam se vydat za dobrodružstvím, vřele doporučuji nakouknout za Vídeň. Myslím, že zklamaní určitě nebudete .