« na kalendář

čtvrtek 8. - neděle 11. května 2014

Jarní NaKolácký sraz na Chrudimce...

kronika srazů

Tentokrát jsem se organizace srazu ujala já s Janou a rozhodla jsem se připravit ho na Chrudimce u Trhové Kamenice.
čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Fotky a videa:

čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Dokumentace:

čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Středa 7. května 2014
Počasí:
 jednoduše řečeno "celodenní chcanec", ale přestalo, jen co jsme dojeli na Chrudimku chichichi.
Příjezd:
 sjížděli jsme se cca od 16:30 a postupně jsme zabydlovali areál. Bylo dost chladno, ale jak se roztopila kamna na "čtrnáctce", hned bylo líp chichichi.

Čtvrtek 8. května 2014 - SEVERNÍ TRASA
Počasí:
 polojasno, sem tam kapka a cca 17° C. A tu jedinou deštivou přeháňku jsme přečkali v suchu v hospodě.
Odjezd:
 na trasu jsme vyrazili krátce po deváté.
Trasa:
„Tábor“ – vlevo po ŽTZ - zkratkou přes fotbalové hřiště, což v našich řadách vyvolalo mírné zděšení:
"Přes hřiště?!?" - "Jo, přes hřiště. - "No to snad Jana nemyslí vážně?!?" - "Vona fakt přes to hřiště jede." - "Ježkovyzraky, tak hlavně ať nás nikdo nevidí...
Po cyklo 4121 – Kameničky, které si zamiloval malíř Antonín Slavíček a namaloval podle této obce obraz "U nás v Kameničkách".
Cyklo 4121, což byla velmi příjemná lesní silnička.
Lomy u Nasavrk (možnost koupání) - na koupání to moc nebylo a navíc víc než lomy nás zaujala stavba Keltské vesnice. Pravda, vstup tam byl sice zapovězen, ale prostor nebyl nijak zahrazen a navíc jsme za závoru jen tak nakoukli. Budoucí skanzen vypadal velmi zajímavě, ale prý je budován již několik let a zatím to nevypadá, že by práce spěly k nějakému konci.
Nasavrky, kde byla možnost udělat pivní zastávku, ale zatím nikdo na pivo neměl chuť. Tak jsme se jen koukli k zámku, kdo chtěl zakoupil turistickou známku na rozhlednu Boika a jelo se dál.
MTZ = Keltská NS aneb bloudíme po louce. Tak tohle byla docela prekérka. Jo není nad to, když má 20 lidí 20 různých názorů, kudy asi tak může modrá přes tu louku vést chichichi. Ale dlouho jsme nebloudili. Kompasy a DžíPíeSky nás záhy vrátili na správnou cestu.
Rozhledna Boika - výškou je to sice nevelká rozhledna, ale vidět bylo do daleka.
České Lhotice - na cyklo 4114 vpravo – Hradiště, kde kdysi stávalo nejvýchodnější keltské oppidum v Čechách. Dnes už jsou zde patrny jen zbytky valů.
ŽTZ vlevo – přes hráz Křižanovické přehrady I, kde už se někteří začali rozčilovat, že furt a pořád stavíme, a že už je fůra hodin a oběd daleko. Ale přitom kdyby poslouchali brífing a koukali do mapy, tak by věděli, že teď už pojedem bez výrazné zastávky až ke Slatiňanům chichichi.
Nad přehradou po silnici vlevo – před Křižanovicemina vpravo po cyklo 4112 – Licibořice, kde bylomožno navštívit Babiččin dvoreček, ale tuhle zastávku jsme zrušili už včera při brífinku. Jak vypadá pejsek, kočička a kozička všichni víme...
Cyklo 4177 – Smrkový Týnec – Zabitý kopec (363 m n.m.) – Perný rybník – cyklo 4185 – vrchol Hůra (403 m n.m.) – vlevo po MTZ – rozhledna Bára II, jejíž autorem je architekt Rajniš. Původní rozhledna byla vystavěna poněkud "vzletně" a vydržela pouze 4 dny. Smetla jí vichřice. U druhé verze už byly použity pořádné jistící prvky a měla by odolat větru o rychlosti až 200 km/hod.
Zpět po MTZ – po NS = ZTZ - Kočičí hrádek, který byl v obležení dětí, a tak jsme se jen na chvilku zastavili a jeli jsme dál.
Kolem Švýcárny, kam jsme ale nezajížděli. O muzeum tak nějak nikdo neměl zájem.
Okolo zámeckého parku po cyklo 4112 – Slatiňany, kde jsem se tak snažila neminout zámek, až jsme ho minuli. Ale fakt mě to mrzí ještě teď.
OBĚD v motorestu Bonet na okraji Slatiňan. Vytipovali ho Jerguš se Zlatkou a fakt jsme se tu moc dobře najedli.
Cyklo 4113, což byla ta velmi příjemná stezka vedoucí podél hlavní silnice a pak přes místní vesničky. Kdo nechtěl jet na památník Ležáky, ten po ní jel až do Trhovky.
Lukavice - Lukavička – Vížky, kde se oddělili ti, kteří už nechtěli jet do Ležáků.
Žumberk – na cyklo 4120 vpravo – samota Na Perku – Miřetice - vlevo po cyklo 4114 – Dachov - tuhle část jsme projeli poměrně rychle. Někteří až tak rychle, jakoby jim hořela koudel za zadkem. Ale po důrazném připomenutí, že Ležáky už fakt nezachrání, své tempo zase umírnili chichichi.
Ležáky – památník - k tomu asi není co dodat. Je to místo, kde válka zanechala nesmazatelné stopy. Jen je poněkud škoda, že i když je to pietní místo, přece jenom nese známky atrakce pro turisty.
Cyklo 4115 vlevo - cyklo 4113, což byla velmi příjemná lesní silnička. Dojeli jsme po ní až do Trhové Kamenice.
Trhová Kamenice – „tábor“.
Délka:
 cca 57 km + cca 907 výškových metrů
čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Pátek 9. května 2014 - JIŽNÍ TRASA
Počasí:
 nejteplejší den prodlouženého víkendu. Sluníčko se jen občas schovalo za mraky a teploty se šplhaly ke 20° C.
Odjezd:
 z tábora jsme opět vyjížděli pár minut po deváté.
Trasa:
„Tábor“– vpravo po ŽTZ - Hluboká - tak tohle byla hned na úvod slušná terénní vložka. Kousek bahnem, kousek přes louku a kousek potokem, který se bůh ví proč rozhodl téct po cestě. Našel se ale i takový, který si do jedné z bahenních louží i lehl - asi z radosti chichichi.
Cyklo 1 – Polom, kde jsme udělali krátkou zastávku u místního kostela s dřevěnou zvonicí.
Křemenice a Eisova hájenka, což bylo památné místo, ke kterému jsme sjeli kousek ze silnice.
Cyklo 4154 + 4187 – Barovice - to byla ta vesnice, ze které jsme jeli ten úžasný dlouhý sjezdík.
Cyklo 4154 – Lhůta – za rybníkem odbočit vlevo - to byla ta dbočka, kde nám v cestě stál traktor s valníkem, a tak nás pustil vedle bydlící pán přes svůj dvůr a zahradu. Je fakt, že přes slepice a hnůj jsme ještě nejeli chichichi.
Kladruby - to byla ta osada mezi poli. Krásné místo.
Na rozcestí ŽTZ a MTZ (zvonička s křížkem u Sloupna) vpravo – na cyklo 5127 vpravo – Štěpánov – Bezděkov – Dolní Sokolovec – druhá odbočka vlevo kolem zvonice - odbočku jsme našli bez problémů a zvonička tam opravdu byla. A ačkoli to nebylo nijak příjemné místo, udělali jsme pauzu na svačinku. Zkrátka, když si tělo, teda žaludek, řekne...
Silničkou nad údolím Doubravy - Sokolohrady - kdysi tu prý stával hrad, dnes je odtud vyhlídka do údolí Doubravy a je možné k řece i sejít. Cesta je ale z kamenných schodů a po těch se v botách s kuframa chodí hodně blbě. Nikdo sklouznutí po mokrém kameni neriskoval...
Bílek, kde jsme se rozdělili na ty, kteří se chtěli podívat do údolí Doubravy a na ty, kteří se raději občerstvili v hospodě.
Údolí Doubravy - ušli jsme asi 2 - 3 km podél říčky. Bohužel jsme se v místě, kde to začínalo být zajímavé, museli otočit a jít zpět. Tolik, času jsme přece jenom neměli. V Bílku jsme akorát zastihli ostatní při odjezdu, s tím, že počkají v další hospodě - ve Ždírci.
Po ČTZ vpravo - v Bílku měl být starý kamenný most z dob Karla IV. a domnívala jsem se, že přes něj turistická značka povede. Nevedla, takže já jsem most neviděla, ale některým se ho podařilo objevit, když na nás čekali.
Sopoty - tady byla plánovaná zajížďka k památníku nešťastné události, která se u přejezdu v Sobíňově stala na konci 2. světové války, ale nikdo neměl zájem, tak jsme jeli dál.
Sobíňov a křížky u silnice - k železničnímu přejezdu, kde se výše zmíněná tragická událost stala, jsme nezajížděli, takže jsme minuli i křížky u silnice. Jo, to je tak, když člověk jede ve skupině s lovci kešek. Takhle kdyby v těch místech nějaká byla, to bychom tam zajeli, ale jinak...
Po ČTZ + MTZ podél trati – rozcestí Sobíňov na hrázi – po MTZ - přejezd silnice č. 34 – na křižovatce lesních cest vlevo (pokud se dojede na křižovatku Sajfertův buk, tak jsme to přejeli chichichi) = vjedeme do NPR Ransko - tohle byla velmi příjemná lesní cesta a co víc, ani se moc nehoupala.
Na křižovatce lesních cest „Y“ vlevo – sjezd do aleje ve Starém Ransku = ŽTZ – vlevo – kolem Pobočenského rybníka – Ždírec nad Doubravou – pozdní OBĚD v motorestu Martin Láznička (na křižovatce silnic č. 34 a 37 vedlebenzínky - bylo to tak akorát, protože odpočinek i pořádné jídlo už jsme potřebovali. A jak bylo naplánováné, potkali jsme se tady s ostatními. Ti už ale měli plná bríška a zase akorát odjížděli chichichi.
Zajížďka k vyhlídkové věži nad Ždírcem - bylo to kousíček nad motorestem a vyhlídková věž byla udělaná z vodárenské věže, což mi přijde jako zajímavý nápad. Jen si nesmíte představovat takovou tu vysokou vodárenskou věž s koulí nahoře. Tohle byla docela nenápadná malá zděná budova na vršku nad Ždírcem. Ale rozhled odtud byl, né že né.
Z motorestu vpravo po cyklo 5127 – Horní Studenec - Nový Studenec - Podmoklany - až jsem jsme ze Ždírce mírně klesali. Tady už se nám do cesty postavil dokopec. Jo, nějak se do "tábora" dostat musíme chichichi. Nakonec to stoupání ale nebylo tak dramatické.
Hudeč - po ŽTZ – Zálesí – Rovný – Kocourov – cyklo 4187 + ŽTZ – skanzen Možděnice - tak tento skanzen mě velmi zklamal. Ačkoli je tato osada vedena jako skanzen s tím, že jsou zde k vidění některé historické budovy, nebylo možné identifikovat, které že to budovy jsou. Na jednu stranu chápu, jsou v soukromém vlastnictví, nicméně jde o veřejně prezentovanou součást skanzenu. A když už jsou vedeny jako součást skanzenu, očekávala jsem nějakou informační ceduli s tím, kde lze školu, truhlářskou dílnu apod. vidět. Nic takového tady ale nenajdete, takže pokud chcete kvůli skanzenu vážit cestu do Možděnic, jeďte raději někam jinam.
Zubří - tak a byli jsme na vrcholu chichichi. Odtud už se jelo do "tábora" jen a pořád s kopce chichichi. Ještě jsme tady zajeli k barokní kapličce, ale byla uzavřená. A pak už jsme jeli "domů". Kdo chtěl, mohl dát ještě poslední terének a kdo nechtěl, sjel to kolem rozhledny na Zuberském kopci, bohužel v pátek zavřené, do Trhovky a do "tábora".
Délka:
 cca 50 km + cca 819 výškových metrů
čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Sobota 10. května 2014 - ZÁPADNÍ TRASA
Počasí:
 k ránu sice sprchlo, ale den byl zase jak malovaný. Užili jsme si polojasno/slunečno a teploty se šplhaly k 18° C.
Odjezd:
 opět se podařilo odjet krátce po deváté.
Trasa:
Včera jsme zjistili, jaký terének je přes Hlubokou, takže začátek dnešní trasy byl mírně upraven. Terénní variantu přes Hlubokou, Polom a Spálavu jelo jenom pár zájemců. Ostatní, tedy valná většina, využili možnosti varianty neterénní.

„Tábor“ – vlevo po ŽTZ - přes fotbalové hřiště - cyklo 4115 - Travná - Horní Bradlo, kde jsme se začali stáčet k původní trase, což znamenalo vydrápat se na hřeben toho krpálu, který jsme měli po levé ruce.
Cyklo 1 - zajížďka vlevo po ČTZ - Lipka, kde jsme načerpali sílu u tisícileté lípy, zajeli jsme ke hrobce Kustošů, původních majitelů a podívali se nachátrající zámeček/tvrz Lipka.
Zpět na cyklo 1 - Modletín, kde jsme se sešli s bikerama.
Hostětínky - Rušinov – Klokočov, kde jsme se zastavili u Klokočovské lípy, které se říká také Karlova nebo Císařská, protože si prý u její paty kdysi odpočinul sám Karel IV. Údajně je opravdu tisíciletá a je jedním z nejstarších stromů u nás.
Kolem loveckého zámečku Klokočov – vpravo po ČTZ a to už jsme jeli podél Sečské přehrady. Tady se nám ale do cesty postavila hospoda a tak jsme dali kafe, pivo a čaj. Na břehu Sečské přehrady se ale sedělo velmi příjemně, jen co je pravda.
Židovský hřbitov Hoješín - jde vlastně o zbytky bývalého židovského hřbitova, ale místo je pietně upraveno a opět odtud byla pěkná vyhlídka na Sečskou přehradu.
Rozcestí Na Předělu - vpravo cyklo 1 + 4111 - Seč, kde jsme si dali obídek.
Žďárec u Seče - Počátky - Peklo u Kraskova - ta kamenná hráz u Doního Pekelského rybníka patří mezi technické památky.
Cyklo 1 - Starý Dvůr - Podhradí - Lichnice - zřícenina tohoto hradu stají fakt za návštěvu. Jsem ráda, že jsem Lichnici vyměnila za původně zamýšlenou Třemošnici. Pravda, sice jsme v Hedvikově neviděli vrátnici, kde zabili bří Mašínové vrátného, ale Lichnice nám to mnohonásobně vynahradila. Jen tedy nevím, jak dopadne ta návštěva sklepení - muži prý do roka zkrásní a ženy otěhotní chichichi. V Podhradí jsme pak všechny dojmy spláchli pivem a zmrzlinou.
Podhradí - Starý Dvůr - Kraskov - Seč, kde jsme doufali v cukrárnu, ale bylo tu jen jedno okénko se zmrzlinou a navíc na hlavním tahu. To nás teda fakt neuspokojilo.
Cyklo 4114 – sjezd na hráz v. n. Seč, která je mezi ostrohem Vilstějn a Oheb, na kterých kdysi stávaly stejnojmenné hrady. No a z hráze nás čekal jeden z posledních dokopců dnešního dne. Tenhle byl ale po silnice, takže se jelo docela v pohodě.
Na DRUHÉ!!! odbočce na cyklo 4115 vpravo - komu už se nechtělo přes lesy, mohl tady jet vlevo po silnici.
Cyklo 4115 – Přemilov – rozcestí Paseky - tak tohle byla docela příjemná lesní cyklostezka, ale houpala se nahoru dolů, což na naše unavené nožičky bylo trošku náročnější. Ale zvládli jsme to.
Vpravo po cyklo 4115 + silnice č. 343 - to bylo to rozcestí, kde jsme potkali hekyho, který vyhlížel Leonu. Prý se tak snažili, aby ji neztratili, až ji ztratili chichichi.
Dolní Bradlo – Horní Bradlo, kde jsme našli zbytek bikerské sekce v hospodě. Kde také jinde, že chichichi. Ale pivo bodlo, né že né. A kafe a něco k zakousnutí také. Sice už zbýval do "tábora" jen kousek, ale moc dobře jsme věděli, že se silnice ještě dvakrát zhoupne...
Travná – Trhová Kamenice – „tábor“ a byli jsme "doma" chichichi.
Délka:
 cca 60 km a 1.115 výškových metrů
čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»

Neděle 11. května 2014 - TRASA FRANTIŠKA KAVÁNA

I na dnešek byla naplánovaná trasa, ale nakonec se to časově nedalo zvládnout. Tak jsme jen uklidili tábor a postupně jsme se rozjížděli do svých domovů. Ve 13:30 jsme odjeli i my poslední a po jarním srazu na Chrudimce nám od této chvíle zbyly už jen (doufám, že příjemné) vzpomínky.
čtvrtek »»   pátek »»   sobota »»   neděle »»
Díky všem za účast a velmi příjemnou společnost a už se těším, až se zase potkáme na podzimním srazu chichichi.
logo na hlavní stránku copyright © vrstevnice 2014