« na kalendář

čtvrtek 27. - neděle 30. září 2012

Podzimní NaKolácký sraz v Nivnici...

kronika srazů

Co? Kdy? Kde? Jak?

* organizátor - strejdaFido alias strejdaLibor
* FBI aneb KDO je KDO
* základní info a diskuze
* trasy
* nemluva dopisovatelem Blesku
* JAK BYLO
* Štafeta 2012 - Den po dni
* Štafeta 2012 v číslech

«« čtvrtek 27. 9. «« pátek 28. 9. «« sobota 29. 9. «« neděle 30. 9.

Fotky

* od StandyG1
* od Kejmla_BV
* od cmelakuse
* od nemluvy
* moje fotky z mobilu
* od Holfiho
* od HMS
* od Arabice
* od Bartxe

Čtvrtek 27. září 2012

Plně naložení jsme vyrazili na cestu z Airlinova kolem třetí odpoledne a cca ve 20:30 jsme byli v Nivnici. Cesta v pohodě, jen při průjezdu Brna nás na hoďku zasekly zácpy.
A tentokrát jsem ani jednou nezabloudila chichichi.


Pátek 28. září 2012

bránu kempu jsme opouštěli v 9:01!!!
Luhačovická - plánovaná trasa, popis, skutečná trasa a profil
65,4 km
parááááda. Sem tam se nám ukázalo i sluníčko a teploty se šplhaly nad 20° C.
* Cévovi se v noci nějak neudělalo dobře, a tak byl za kuropění odvezen Jergušem na pohotovost. Vrátil se se zánětem "vaječníků" a s antibiotikama, takže dnes s námi nejel, ale léčil,
* start zdržovala HMS, která neodbytně vytěžovala postupně všechny přítomné bikery s nastavením svého výškoměru chichichi,
* trasa byla velmi dobře popsána a navíc byla značena sprejovanými šipkami na silnici. Osobně se teda musím přiznat, že z počátku jsem měla problém šipky vidět a zpravidla jsem si jich všimla až po odbočení, ale postupně jsem jejich pomoc velmi ocenila a ačkoli jsem sebou vláčela mapy, ani jednou jsem se do nich nemusela podívat,
* výšlap na samotu nad Rudimovem byl fakt hustej, ale aspoň jsme pak tu cukrárnu v Luhačovicích měli zaslouženou chichichi,
* sjezd z Petrůvky k Luhačovicím byl ale ještě hustší. 2,5 km s klesáním 17% se hned tak nenatrefí. Nevím, kdo jel nejrychleji, zatím vím, že Holfi to dral rychlostí 91,26 km/hod., což vůbec nechápu, jak to mohl z kola vymáčknout. Taktně pominu, že je to o 21,26 km/hod. více než byla povolená rychlost, ale zajímalo by mě, jestli by ho případní policajti skásli o 2 litry nebo mu pogratulovali, že to jeho kolo vydrželo chichichi,
* hotel Vltava v Luhačovicích pohostinností vůči nám příliš neoplýval, ale našla se jiná zařízení, kde jsme se výborně najedli a napili. A cukrárny, samozřejmě, nezklamaly chichichi,
* v Luhačovicích odpadnul Don Pedro - záněty "vaječníků" tentokrát kosily jednoho bikera za druhým chichichi,
* z Luhačovic nás náčelník nasměroval na hlavní silnici do Uherského Brodu. To byl teda hnus fialovej, takže jsme si v nouzi našli cyklsotezku vedoucí souběžně s hlavní. Nicméně náčelník toho využil, aby nás nechal napospas osudu a zdrhnul se třemi svými nejbližšími posluhovači do kempu...
* "král je mrtev, ať žije král!" - zkrátka velení se ujal Holfi a bezpečně nás zavedl do hospody v Uherském Brodě, kde jsme svůj žal ze ztráty náčelníka velmi rychle zažehnali výbornou kávou a ještě lepším pivem chichichi,
* po návratu se sice HMS tvářila, že to ponechání mužstva osudu strejdoviLiborovi náležitě vyjasnila, ovšem co mu vlastně vyjasňovala se lze jen domnívat, neboť za chvíli přiběhla obalená jen ručníkem s tím, že jim (u HMS a Lenky) v chatce neteče teplá voda. Aktivity ve sprše u HMS se ujal Airline. Těžko říct, zda úspěšně či neúspěšně, rozhodně v tom ale společně pokračovali i v Airlinově sprše a nakonec se HMS rozloučila slovy "tak ahoj zase ráno"...
Moc dobře jí ale asi záda Airline neumyl, protože ráno si již jen přišla pro mýdlo... Oblečená chichichi,
* večer proběhlo konečné předání NaKolíku Václavovi a tím i zakončení Štafety 2012,
*přehled Štafeta 2012 - Den po dni
*a nějaká ta statistika.

Sobota 29. září 2012

byl stanoven opět na devátou a odjížděli jsme vzorně cca v 9:05.
Velehradská - trasa a popis
trasa mladých a neklidných - před svým odjezdem ze srazu jsem zastihla jen návrat crow75 a Kejmla_BV a bylo na nich vidět, že na tuhle trasu rozhodně nezapomenou a že si to fakt náležitě užili chichichi. Jen netuším, proč Kejml neustále blouznil "Javořinu ne, Javořinu ne,...", když je to takový pěkný kopeček chichichi.
79 km a musím říct, že jsem toho měla fakt dost.
nakonec vyšlo i dneska. Původně sice byly od 16:30 hlášeny přeháňky, ale naštěstí to rosničkám opět nevyšlo. Celý den bylo příjemně a teploty sahaly téměř ke 20° C. Jen ten vítr mohl foukat do zad a ne proti.
* ráno mladí a neklidní rozumně vyčkali až opustíme kemp, a pak teprve započali svou ranní exhumaci,
* a docela jsem jim ten klid záviděla, protože nás dneska náčelník hnal jak nadmutý kozy. Z Nivnice po cyklostezce do UB a pak dále po staré silnici na UH. Ještě že se nám chtělo čúrat, jinak by snad vůbec nezastavil,
* v UB začínaly slavnosti, takže jsme pro jistotu vůbec nečekali na pokyn náčelníka a rychle jsme zabočili mezi stánky. Mě teda nejvíc zajímaly gumoví hadi (který nikde neměli!!!) a žužu, ale pro ostatní byly rozhodně nejvyhledávanějším stánkem klobásy. A protože klobása musí plavat, tak bylo nutno ještě přihodit jedno točený chichichi,
* mezitím náčelník přesvědčil Kominíka, že chce (Kominík, ne náčelník) vidět muzeum na Kunovickém letišti, takže naší další zastávkou byla hospoda u letiště. Teda pardon - Kominík s Matyldou šli do muzea, my ostatní jsme na ně počkali v letištní estancii. Kávu tady ale vařili výbornou,
* a z Kunovic nás zase strejdaLibor hnal bez zastávky. Projížděli jsme jednu vesnici za druhou až nad Tupesy, kde nás Jirrik zachránil tím, že rychle zdrhnul na ořešák a sklátil pár ořechů,
* Velehrad je schován v dolíku, nebo spíš v takovém přírodním lavóru. Zkrátka ze všech stran je Velehrad chráněn kopcovitým valem, který je nutno překonat. Výjezd byl trošku vopruz, ale sjezdík byl velmi příjemný, a pak už jsme konečně mohli stanout na místě, kde spočinula i noha Cyrila a Metoděje při jejich pouti na sever. Zvláštní, že zrovna tady se zastavili, aby šířili vzdělanost, ale budiž...,
* po pravdě Velehrad je sice vyhlášeným poutním místem, ale k vidění toho tady zase až tak moc není. Omlouvám se Cyrilovi i Metodějovi, ale fakt jsme měli klášter obhlídnutý během chvilky... A navíc nám z toho všeho začínalo pěkně kručet v bříškách, takže jsme se rychle začali ohlížet po nějaké estancii,
* občerstvení u Alenky ve stylu "fritovací hrnec 100x jinak" jsme jednohlasně zavrhli. A tak na nás zbyl už jen hotel na okraji Velehradu, kde ovšem měli mexický víkend a myslím, že si všichni dobře pochutnali. Teda všichni až na mě, protože mexická kuchyně v podání místního hotelu nebylo nic pro mě. Ale nakonec se našlo aspoň avokádové pyré s kukuřičnými tortilkami a když jsem byla ochotna zapomenout, že je v tom cibule, tak se to sníst dalo,
* po cestě z Velehradu jsme zase museli překonat již zmíněny "kopcoidní" val, a pak už to byla celkem pohoda. Profrčeli jsme Staré Město a u letiště Kunovice jsme uzavřeli kruh s naší ranní trasou,
* v UH na náměstí jsme se pak rozdělili - někteří zajeli ještě na jednu posvícenskou jednadvacítku a někteří to už vzali do kempu. Stejnou cestou jako ráno. Nějak už nebyla chuť na nějaké experimenty,
* musím říct, že jsem toho dneska měla tak nějak dost. V UB jsem měla pocit, že se do kempu snad nikdy nedoplazím, ale doplazila jsem se. 79 km za den jsem už fakt dost dlouho neujela a na tělě jsem je cítila ještě v neděli,
* říká se "dobrého po málu", a tak jsme s mojí osádkou po návratu naložili moje modré autíčko a s blížícím se podvečerem jsme vyrazili zpátky ku Praze.

Neděle 30. září 2012

Vlčnovská - popis a trasa

Jako vždy bylo vše naprosto skvělé - společnost, jídlo, počasí, trasy, ubyotvání... Zkrátka strejdoLibore moc a moc díky za organizaci a všem přítomným děkuji za velmi příjemnou společnost. Ráda jsem vás všechny zase viděla chichichi.
logo na hlavní stránku copyright © vrstevnice 2012