Jarní NaKolácký sraz...

trasa od hekynena a od Lelka (44 km, 1.220 up)

profil

A ještě popis, abychom věděli, kudy jsme to vlastně po těch skalách poskakovali :
Dneska jsme jeli po trasách různých bikerský závodů a abychom se nenudili, tak to náčelníci vzali občas zkratkou. Takže jsme jeli Zdeřina - Žďár nad Metují - po cyklotrase 4003, po modré a pak bůh ví kudy kolem Ostaše do Ostaše, což byl první zahřívací terének. V Ostaši pak bylo povoleno první občerstvení - už po 4 km!!! Dál byl sjezdík po červené, o které mi mapa prozradila, že je kolmo dolů přes vrstevnice, a tak jsem to se Zlatkou raději objela po silnici. Sraz byl v Pěkově.
Dál to bylo tak nějak obdobné - chvíli po silnici, chvíli lesem až do Hlavňova, kde jsme se zanořili do lesa na delší dobu. Teď už to nebyl žádný asfalt, teď už to byly jen šišky, kořeny a kameny... A když už to na Hoňském sedle vypadalo, že chvilku pojedeme po silnici, rychle nás zase náčelníci strčili do lesa, abychom nezlenivěli . Modrá na Hoňský Špičák byla fakt výživná... Ze Špičáku jsme to pak vzali hřebenovkou po modré směrem na Hvězdu, ale hotelu jsme se obratně vyhnuli (co kdyby bylo nááááhodou otevřeno ) krkolomným sjezdem napříč skopcem dolů a navázali jsme na cyklotrasu 4000 na Ameriku. Zde jsme opět obratným manévrem "pravoúhlevpravo" minuli hospodu - a navíc Lelek ostražitě hlídal, aby nikdo omylem neprojel rovně a po cyklo 4003 a pak i po červené jsme začali stoupat do skal. ZLATEJ ŘÍP!!!
Z rozcestí Nad Roklí jsme to zase vzali po žluté dolů přes kameny, pak po modré lesem nahoru a dolů a ze Suchého Dolu po zelené zase nahoru.
Tachometr mi sice ukazoval, že mám po 5ti hodinách ujeto asi 25 km, ale nějak jsem toho začínala mít víc než dost. COPAK JSEM KAMZÍK?!? Původně jsem chtěla zdrhnout už v Suchém Dole, ale ještě jsem sebrala poslední síly k tomu vysápat se nahoru na kopec a tam jsem náčelníkům oznámila, že je přestávám zdržovat a beru kramle. Představa, že uvidím ještě jednu šišku nebo kořen ve mě vzbuzovala pocity zvracení... A s radostí se ke mě přidala i Jana a s ní Jirrik. Ještě jsme ale s ostatními zajeli na Slavenskou vyhlídku a pak už hurá furt a pořád jenom s kopce dolů do Police na náměstí a do cukrárny, kde jsme dali výbornou zmrzlinu - zvlášť skořicová nás zaujala, naproti tomu tuti-fruti nestála za nic a pak hned vedle do pizzošky na večeři. Já jsem si teda původně myslela, že nemám hlad, ale při četbě jídelního lístku jsem si to nějak rozmyslela . Parádně posilněni jsme pak hravě vyšlápli poslední dokopec do kempu.

A kudy doputovali bikeři?!? Lelek poskytl ne krátké, ale JEDNOVĚTNÉ doplnění :
Od Slavenské vyhlídky dál kousek po asfaltu pro vydýchání a pak vlevo lesem po zelené přes šišky, kořeny a kameny, přes Zelený hájek jsme sjeli k Pánovu kříži, kde jsme zase nabrali dech k závěrečnému úseku, kousek sjezdu po štěrkové cestě a pak vpravo a po zelené nádherným padákem v serpentinách po hrubě rovnaných pískovcových kamenech až na rozcestí U Zabitého a odtud padáme vpravo zase kousek po štěrkové cestě a dál po modré pro změnu stoupáme lesní cestou a pak něco, co ještě nebylo, kousek sjezdu po hladké louce do lesa a přes kořeny (šišky asi došly) jsme sjeli do Bělý, kde byl chvilkový problém s nalezením správné odbočky vpravo na cyklo 4150, než jsme si ujasnili kudy tudy do Police, tak se větší část skupiny odpojila a po silnici jeli někam na pivo. Zřejmě došlo k přeznačení stezky a nikdo mi to neřekl ale mapa a GPS ukazovaly jasně a těm já věřím a skutečně jsem našel starou a neudržovanou cestu loukou, kterou jsme dojeli na již značenou stezku a přes Barešův kříž jsme sjeli do Suchého Dolu a po silnici přes Polici do Zdeřiny.

mapka v PDF a profil

trasa od Holfiho, od hekynena z Garmina a od Lelka (56 km, 1.135 up)

Trasa dnes vedla kolem Adršpašských skal, ale přesný popis tentokrát nedodám, protože jsem se odjela exhumovat na Kuks a do Dvora Králové do ZOO a na Safari. Ovšem podle fotek a podle toho, jak byli všichni večer spokojeni, to musela být také parááááááda.

mapka v PDF a profil

trasa od Holfiho, od hekynena z Garmina, od Lelka (65 km, 1.110 up)

Ze základny jsme sjeli do Police - cyklo 4000, což byl první zahřívací dokopec - Bělý - sjezd do Machovské Lhoty - a výšlap proti proudu Machovského potoka na hranice s Polskem a dále do Karlowa, kde ten nekonečný dokopec konečně skončil a my se zase chvilku mohli svézt dolů. Netrvalo to ale moc dlouho, protože nás čekal výšlap na nejvyšší bod dnešního dne - Bledne Skaly (852 m n.m.). Paradoxně ten dokopec vypadal hůř na mapě než v reálu. Vyjeli jsme tam všichni celkem v pohodě. Jen mapou avizovaná vyhlídka nebyla, protože Poláci prostě neprořezávají náletové dřeviny...
Cestou zpět jsme odbočili na Lelkowu Góru, což byl takový zelený plácek vedle cesty - nic moc, ale pro nás důležitý bod, protože odtud jsme zase jeli s kopce .
Kudowa-Zdrój - lázeňské městečko a pro některé z nás zastávka ve smažalně ryb, kde jsme pojedli naprosto skvělého pstruha. Ostatní se zajeli najíst do Česka k Papuškovi - prý česká psíčková, je česká psíčková... Po obědě jsme se zase všichni spojili a s plnými bříšky jsme pokračovali po cyklo 4095 = Masarykův okruh až na hranice s Českem, což jsme naprosto bezpečně poznali i bez cedulí, neboť se tady opravoval most přes Metuji a nás čekal crossový přechod silnice do Bělovsi. Když už nejsou šišky a kameny, tak nám náčelníci objednali aspoň rozkopanou silnici, abychom to měli pestřejší .
V Bělovsi jsme nejprve zavítali k pramenu Běloveské kyselky Idy, kde si mohl každý načepovat vody dle libosti. A pak se náčelníci překonali a povolili nám CUKRÁRNU a to teda naprosto skvělou Lázeňskou cukrárnu, kde jsem konečně mohla ochutnat Airlinem vychvalovanou Opočenskou zmrzlinu. Tedy zmrzlina nic moc, ale dortíčky měli jedna báseň. Tak tohle byla fakt skvělá sladká tečka za dnešním obídkem.
Z Bělovsi jsme to vzali stejnou cestou přes rozkopaný most zase do Polska na cyklo 22 podél Metuje. Tedy tohle byla fakt parádní cyklostezka. Jelo to tady samo. Mezi Velkým Poříčím a Hronome si Lelek trošku zakufroval, takže jsme chvilku sledovali, jak jezdí sem a tam, ale pak konečně našel krpál, do kterého nás zase vyhnal... To abychom z té rovinky moc nezlenivěli...
A dál už to byla celkem pohoda. Po cyklo 22 jsme dojeli až k hotelu Na Mýtě, kde se ještě někteří rozhodli občerstvit a pak už to byl jen kousek po silnici a po cyklo 4152 přes Bezděkov do Police a poslední dokopec na Zdeřinu a byli jsme doma .

mapka v PDF a profil

trasa od Lelka (27 km, 515 up)

Já jsem již v sobotu večer odjela ku Praze, ale nástin neplánované trasy poskytnul Lelek, aby ti co odjeli nebo nemohli jet měli čeho litovat :
V sobotu večer jsme se malá skupinka domluvili na nedělní malé a pohodové vyklusávací projížďce, nakonec nás byl docela slušný houf, myslím, že nás bylo 14 + 1. Odjezd byl v 9.30 a skutečně pár minut po jsme vyjížděli po silnici a v klidu jsme z Police stoupali přes Suchý Důl a Slavný až na rozcestí Nad Slavným, odkud je docela pěkný výhled na Krkonoše, rovně polňačkou po červené ke skalnímu útvaru Kamené hřiby (lezení, jásání , rozhlížení a hromadné foto), následovalo ze dvou vyhlídek nakukování do Zaječí rokle a širšího okolí. Tam se s námi rozloučil Strejda Fido a my jsme po dobré asfaltce a cyklo 4001 zvolna vystoupali na Pánův kříž, kde jsme lehce posvačili, odpočívali a užívali si krásného počasí v lesním tichu, rušeného jen chvilkovými projevy nadšení malého Štěpána. Po chvilce dorazila i skupina neklidných co neodolali možnosti dojet k Pánovu kříži zelenou.
Před pokračováním a sjezdem dostali všichni informaci, že dál budeme sjíždět stále jen po červené až do Machova. Burísci vyjeli pomalu napřed, že jim to z kopce tak rychle nejde, že je dojedeme, skutečně jsme je dojeli, ale až ve Lhotě, kde se už docela nudili. Ostatní jsme po chvíli nasedli a začali zvolna sjíždět po kamenité cestě, jenže za odbočkou zelené se utrhli asi 4 divoši a přehnali se kolem mě a místo vpravo po červené letěli dál po kamenech vlevo dolů na Broumov, marné bylo naše volání a pískání, zachránila to mobilní technika a tuším, že dva mají nastoupáno asi tak o 80 m víc.
Pokračovali jsme vpravo k Machovskému kříži. Zde se omlouvám, vážně mi z hlavy vypadla ta úžasná kamenitá roklina s kamenito pískovou cestou, někteří ji však zvládli přímo bravurně. Od Machovského kříže na polských hranicích jsme ještě chvíli padali po štěrkové cestě k Zabitému a odtud dál již po celkem dobré cestě jsme sjížděli do Machova, zde se rozloučil Jerguš a Atalz, kteří pokračovali ve vlastní projížďce a my se již vraceli zpět po silnici přes Nízké Srbské do Bezděkova a odtud po červené Jiráskovou cestou jsme sjížděli do Police a Zdeřiny.