pondělí 26. prosince 2011

PoVánoční...

aneb Půjdem spolu do Betléma...

> kronika srazů <

Co, kdy, kde, jak:

SRAZ:

NaKole:

Foto:

Sportovně-kulturní část

Ta byla směrována do Obory Hvězdy a musím říct, že jsme se móoooc dobře prošli a také jsme si vyzkoušeli, jak se putovalo pastýřům temnou nocí do Betléma pozdravit Ježíška. Ale popořádku...

1. zastavení "historie Obory Hvězdy" - u vstupu do Obory, v našem případě u jižní brány, jsme si řekli něco málo o tom, kde to vlastně jsme.

2. zastavení "Zvěstování Páně" - popošli jsme lesní pěšinou kousek do lesa, protože tady to bylo rozhodně lepší než na hlavní cestě .

3. zastavení "Narození Ježíše Krista" - abychom se nezdržovali, hned jsme si přečetli i o narození Ježíše Krista. No a pak přišly na řadu šátky. Všichni (tedy kromě mě ) si hezky zavázali oči, aby si mohli vyzkoušet, jak strastiplná cesta temnou nocí do Betléma to pro pastýře byla... Ale aby se neřeklo, tak jsme se všichni drželi pěkně za ruce a já jsem poutníky pěkně vedal cestou necestou .

4. zastavení "Koleda" - oči si mohly chvilku odpočinout, ale zase jsme si provětrali hlasivky. Teda provětral si je jen john, který vzorně zazpíval "Koleda, koleda Štěpáne, a pak Arabice, která aspoň přečetla kousek textu. Banán je ostuda, prý žádnou koledu nezná!!! A koledách jsme zase zakryli očička a šli jsme "temnou nocí" dál.

5. zastavení "Stavění Betlémů" - uběhnout poslepu kousek cesty zvládli všichni na jedničku. Arabice se nejdřív trošku bránila, že ne-e, ale pak to zvládla bez problémů. Dál jsme pak šli chvíli bez zavazáných očí - přece jenom jsem zúčastněným dopřála i to, aby si oboru trošku prohlédli . A že bylo na co koukat - jednak jsme konečně zahlédli letohrádek Hvězda a pak jsme si prohlédli studniční domek i s historickým studničním strojem.

6. zastavení "Hřiště" - tak tady nás čekalo zdolání překážek na cestě do Betléma. Po slepu bylo nutno projít přes provazovou lávku a pak přejít po kládě. A pak jsme si na hřišti ještě trošku zablbli, ale už bez šátků na očích . Dost dobrý byl "skate" a houpačka mě také nadchla. Jen jsem se trošku s obtížemi dostávali do ní a z ní .

Sice jsem měla připravené ještě 7. zastavení , ale Banán přišel s tím, že bychom se mohli podívat dolu do Obory k rybníčku. Času jsme měli dost, a tak se šlo. Ovšem ne tak zhurta, kousek cesty jsme ještě šli se šátkama na očích.

Rybníček a mokřadlo - dolu podél zdi jsme už ale šli s očima dokořán. Jednak je tu trošku krkolomná cesta (Velo tady občas testuje kola) a jednak byly dnes parádní výhledy. Musím říct, že jsem byla sama velmi příjemně překvapená, jak byla spodní část Obory parádně zrekonstruovaná. Krásně upravený rybníček, dřevěná lávka do mokřadel a potůček, který tu dřív tak nějak byl a je najednou opravdovým potůčkem. A díky prořezům jsme měli i parádní výhled na letohrádek Hvězda.

Světlička - další neplánované zastavení u historické vodárny.

Krátce na to jsme se rozloučili s Arabicí, která musela za rodinnými povinnostmi a přivítali jsme se s HMS a Radanou, které zrovna dorazily .

Letohrádek Hvězda - ještě jsme měli necelou hoďku času, a tak jsme zašli ještě k letohrádku, ukázali jsme si, kde je geodetická značka, která se používá ke kalibraci měřicích přístrojů (hlavní cesta od Vypichu k letohrádku je používaná geodety ke kalibraci přístrojů, takže na cestě je odměřen přesně 1 km) a pak jsme pěkně obešli kolem zdi i druhou část Obory.

Kulturně-společenská část

Všem moc a moc díky za skvělou společnost a za příjemnou procházku, ze které mě budou nohy bolet ještě zítra . Díky a Všem přeji do Nového roku 2012 mnoho štěstí a radosti. Ať se Vám daří.