t na kalendář

úterý 18. - sobota 22. srpna 2009

Hřebík s Danou (Javorníky) - X. ročník...

Loni to nějak nikomu nevyšlo, a tak zůstal jubilejní 10. Hřebík na letošní rok. A že se teda vydařil .

Pozvánka - tradičně z pera Dany (Koluchové - Machové - Kešnerové) .

Foto:

- od Vaška - je to ale opravdu jen pár fotek a to téměř do slova

- od Dany

Počasí: tentokrát vyšlo naprosto neuvěřitelně - po celý týden se držely teploty kolem 30° C a ačkoli byly ve čtvrtek hlášeny od západu bouřky a deště, Moravu neohrozily . Trošku chladněji bylo jen v sobotu, ale na cestování zpět do Prahy to bylo naprosto ideální .

Ubytování: část bydlela na Hřebíku, tj. na chatě u Dany, kde ale Dana vládla tvrdou rukou, takže každý musel denně udělat své rajóny, jinak bylo zle . No a část zvolila ubytování v penzionu U Pokorných, kde nám sice nevelela Danina pevná ruka, ale za to nám noční klid rušily projíždějící auta a kamiony. Občas měl člověk pocit, že mu ten řvoucí ďábelský stroj projede postelí... A pátou hodinu ranní jsme poznali i bez budíku. Ne, kohout nekokrhal - ten ani nepípnul, ale všichni v okolí začali startovat své lety "vytuněné" osobní automobily a odjížděli za prací, kde přesedli na traktory a další zemědělské stroje, se kterými kolem šesté projížděli opět pod našimi okny obdělávat okolní pole. Ale jinak tu bylo ubytováníčko jedna báseň. I se snídaničkou .

úterý 18. 8. 2009 - sraz:

- pro vlakovou sekci byl v 10:30 na Hlaváku a vše dopadlo OK. Vlak EC 121 Košičan odjel přesně v 11:09, celou cestu jsme příjemně strávili v jídelňáčku, ve Vsetíně jsme byli na čas v 15:09 a do Huslenek jsme dorazili také přesně podle jízdního řádu v 16:26.

- ubytování v penzionu U Pokorných proběhlo hladce a do setkání s ostatními nám zbyla ještě chvilka na odpočinek a exhumaci po té dlouhé cestě vlakem .

- cca od 18:00 jsme se sešli v Kolibě "U splavu" s obyvateli Hřebíku, kteří tu už od pondělka brázdili okolní kopce. Výborně jsme se najedli a provedli jsme předběžné plány pro další 3 dny. A ze základního mužstva "do šišek" se vydělila sekce "bez šišek", kterou jsem sice tvořila jen já s Mamutem, ale tím bylo zaručeno, že to přežijeme, protože naše výkony budou měřeny zcela jinými měřítky než výkony sekce "do šišek" .

Délka: 12 km - prostě k vlaku, do penzionu a na Kolibu to pár kilometříků hodilo .

středa 19. 8. 2009:

Sekce "do šišek" měla dnes v plánu odjet vlakem v 9:46 do Velkých Karlovic a odtud přes hřeben severním směrem do Bílé a pak zase přes hřeben zpět do údolí Vsetínské Bečvy a podél ní až do Huslenek. A tak, když jsem v uvedenou hodinu slyšela houkat vlak, v duchu jsem sekci "do šišek" zamávala a slastně jsem se ještě na chvilku zavrtala do polštáře. Áááááááá, už jsou všichni pryč a nám jede vlak až v 10:46...

Úsměv na rtech mi ale zmizel ve chvíli, kdy se i naše sekce "bez šišek" vydala na vlak, protože první, co jsme při otevření dveří penzionu spatřili nebylo slunce nad horami, ale rozesmáté tváře sekce "do šišek", která tu v poklídku seděla u prvního ranního pivka, jako by se nechumelilo. Ten jejich vlak jel totiž jen o víkendu a houkání, které jsem slyšela, patřilo vlaku, který jel ve stejné době do Vsetína... To si tak člověk může něco naplánovat...

Nakonec jsme tedy společně odjeli do Velkých Karlovic, kde jsme opět zamávali sekci "do šišek" a odjeli jsme s Mamutem dobýt Soláň. Už z Prahy jsem se těšila na bryndzové halušky na Soláňské kolibě... Ale asi jsem se těšila moc...

Ještě ve Velkých Karlovicích jsme dali startovní pivko a pak jsme začali stoupat silnicí na Soláň. Zhruba do poloviny kopce probíhalo vše bez problémů, pak se ale po Mamutovi slehla zem... Sjela jsem asi o 2 km níže do posledního meetpointu, okometricky jsem zaměřila všechny odbočky, ale nikde nikdo... Pak jsem to vyjela až na Soláň, protože co když jsem ho přece jen někde přehlédla... Ale Mamut nikde... Na bryndzové halušky mě přešla veškerá chuť a se skřípějícíma zubama jsem se rozhodla sjet dolů a zpět do Huslenek. Mamuta prostě škrtáme a je vyřešeno...

Jenže Mamut se teda rozhdoně škrtnout nedal - když jsem míjela místo, kde jsem ho "ztratila", jakoby nic vylezl právě na silnici a že si prostě potřeboval odpočinout a dal si pivko v jakési estancii, kde umluvil pana domácího k otevření... Klasika .

Soláň už jsme nechali Solání a bryndzové halušky jsme dali dole ve Velkých Karlovicích. Akorát nám vyšel obídek do odjezdu vlaku, takže v pohodičce jsme pak dojeli do Huslenek a ještě na chvilku zajeli ke splavu, kde sice bylo dost místních, ale my se v té studené vodě stejně nechtěli koupat .

No a co sekce "do šišek"?!? Ta dorazila až k desáté večerní plna nevšedních zážitků .

Trasa: vlakem do Velkých Karlovic - Čarták - Velké Karlovice - vlakem do Huslenek - ke splavu a zpět

Délka: mě to dalo 21 km, sekce "do šišek" jich ale najela přes 80 !!!

čtvrtek 20. 8. 2009:

Po včerejších výkonech byl na dnešek nařízen odpočinkový den s večerním grilováním. Dopoledne jsme se sešli u Dany na chatě, abychom mírně zkoordinovali naše dnešní plány - sekce "bez šišek" se rozhodla pro odpočinkový výlet do Raťkovského šenku v Karolínce, Tomáš s Olínkem byli pověřeni zajištěním dřeva na táborák a ostatní se rozhodli vydat na odpolední vyjížďku pod vedením Dany.

Naše cesta do Karolínky za účelem obídku v Raťkovském šenku probíhala v naprosto pohodovém tempu. Na Opránu jsme dali jedno odpočinkový a po skvělém obídku jsme stejnou cestou jeli zase zpět.

Ovšem Dana opět zaperlila. Honzík s Irenkou byli naštěstí vedeni pudem sebezáchovy a zůstaly se občerstvovat na Opránu. Ňufík ale pokračoval s Danou do místních kopců, kde se jim záhy podařilo zdárně zabloudit. Mírně se pohledali když dorazila posila našich řad - Vašek, ale obratem bloudli znovu. Zkrátka moc se toho dneska nenajezdilo .

Kolem šesté jsme se všichni sešli u Dany na chatě, kde jsme zjistili, že Olínek s Tomášem nejen pečlivě připravili nějaké to dříví, ale zodpovědně i ochutnávali zakoupené víno až Olínek usnul jako špalek . Aspoň zbylo víc klobás pro ostatní . A nepekli se jen klobásy, pekli jsme také papriky, brambory a česnek a bylo to móooooooc dobrý...

Trasa: Huslenky - Oprán - Karolínka - Raťkovský šenk a zpět

Délka: 30 km

pátek 21. 8. 2009:

Po jednodenním odpočinku byla dnes opět naplánována pořádná vyjížďka - na Kohútku. Sekce "do šišek" to vzala klasicky přes Velký a Malý Javorník, sekce "bez šišek" vybrala kratší trasu přes Papajské sedlo s nejednoduchým cílem - dostat na Kohútku Mamuta .

Z Huslenek jsme jeli po silnici do sousedního Halenkova a odtud jsme začali stoupat do Papajského sedla, což byla naprosto pohodová silnička s mírným stoupáním. V Papjském sedle jsme si chvilku odpočinuli a pak zvažovali kudy dál...

Nabízela se cesta lesem téměř po vrstevnici nebo sjezd na Slovensko do Čertova a opět výstup na Kohútku. Dolů a nahoru se nám teda moc nechtělo, tak jsme to vzali nejprve lesem po vrstevnici. Tahle cesta ale byla z bláta do louže a to do slova a do písmene. Moc dlouho jsme kličkování mezi loužemi nevydrželi a raději jsme se vrátili zpět. Teď už nebyly žádné námitky pro sjezd do Čertova, kde jsme se odměnili kávičkou a studenou minerálkou v jakémsi penzionu. A navíc za české koruny. Sice ve smluvním kurzu, ale to nám momentálně nevadilo.

Stoupání na Kohútku bylo krušné. Slunce pražilo jako blázen a stromy kolem silnice moc stínu neposkytovaly. Stoupali jsme celou věčnost, ale nakonec jsme se na Kohútku vysápali . A byl nakládaný hermelín a skvělé borůvkové knedlíky a výborná kávička a pak dojela také sekce "do šišek", která při spatření Mamuta ani nechtěla věřit svým vlastním očím, že sem fakt dojel...

No a pak už nás čekal jen sjezd dolů do Karlovic a podél Bečvy až do Huslenek... A do penzionu, kde jsme dali večeřičku a už jsme jen odpočívali a odpočívali...

Trasa: Huslenky - Papajské sedlo - Čertov - Kohútka - Huslenky

Délka: 37,8 km

sobota 22. 8. 2009:

Dnešní den byl ve znamení návratu do Prahu. V klídku jsme posnídali, zabalili, dali závěrečné pivo a v 10:10 jsme nastoupili do motoráčku směr Vsetín.

Trasa: vlakem do Vsetína a dále do Prahy a domů

Délka: 3,5 km

Desátý Hřebík je za námi, tak ať žije ten JEDENÁCTÝ .

na hlavní stránku

copyright © vrstevniceJ 2009