|
sobota 27 - neděle 28. června 2009
Konstantinky s
Burískama...
Kde:
Konstantinovy Lázně a okolí
Ubytování:
camping
La
Rocca, kde jsme měli zajištěné 2 chatičky
Sraz:
v pátek 26. 6. večer nebo v sobotu 27. 6. do odjezdu. Já
jsem dorazila až v sobotu ráno, ale páteční noc prý byla velmi bujará
.
Fotodokumentace:
*
fotky od Burísků
*
fotky od Jurimíra
*
video od Jurimíra
Sobota 27.6.
Odjezd:
plánován byl na 10:00 a myslím, že byl i docela dodržen.
Trasa:
Jednoduše řečeno - Kosí potok
.
Mapa
- Konstantinovy Lázně - cyklotrasa č. 2206, bahňáci sice
chtěli jet hned po MTZ, ale nějak se
na poprvé netrefili, tak jeli kousek s námi, než jim to došlo
- Kokašice, kde Džejárovi nějak vyměkla dušička... A
protože klasicky nebyl vybaven ničím, zalepil ho Jurimír zalepil ze
svého... - Krasíkov, kde jsme se potkali s bahňáky,
kteří si vyjeli na vrchol kopce ke zřícenině hradu a zase mířili na
MTZ. Sraz byl dohodnut v Michalových
Horách. My jeli dál v klidu po silnici. No, v klidu... Silnice se pořád
houpala nahoru a dolů, takže to nebyla žádná legrácka pro tuberkulózní
šlechtičny - Lestkov - Vysoké Jamné - Hostíčkov - Michalovy Hory,
kde jsme sedli do hospody a čekali při pivu, klobásce a čajíčkách na
bahňáky. Po více jak hodině nás to ale přestalo bavit, tak úča Burajda
zavolala pro-povi a zjistila, že i se třema GPSkama !!! Michalovy Hory
minuli a jsou na kopci zvaném Kořen. Jo, není nad to řídit se technikou
.
Ale bylo dohodnuto setkání u Kosího potoka a tak jsme vyrazili dál
- ZTZ podél Kosího potoka,
což byla fakt nádherná cesta. A tentokrát nás bahňáci neminuli, takže se
zadařilo i setkání
- rozcestí býv. Caltov, kde bylo rozhodnuto jet dále po
ZTZ, což již začala být mírně crossová
záležitost, ale pořád to ještě šlo - rozcestí býv. Tomšův Mlýn,
kde byl zavržen výjezd na Kořen a bylo rozhodnuto držet se dále na
ZTZ podél potoka. Tady už ale končila
cyklotrasa, takže jsme si všichni užili krásné lesní terénky
.
Bahňáky to s námi ale už přestalo bavit a přestali na nás čekat s tím, že
počkají v hospodě bo mají hlad a žízeň. Jo, kdyby nepoužívali GPS, hlad by
rozhodně neměli
- rozcestí Na Špirkově, kde jsme přejeli na silnici - Třebel - po
cyklotrase 2205 a ŽTZ na
rozcestí Nad Záhořím, kde se s kopřiv náhle vynořili
bahňáci... Nějak se té ZTZ nemohli
nabažit a pak to vzali na Vlčí horu podle azimutu
- po ŽTZ pod Vlčí horu,
kde pro změnu píchla LeeLoo. Mouchy tady ale štípali tak, že byl ochoten
pomoci jen pb - zřícenina hradu Volfštejn, kterou si
Jurimír musel celou prolézt
- Černošín a konečně hospoda, kde ale byla zrovna svatba, a
tak obsluha nebyla zrovna moc ochotná. Ba co víc, byla až nepříjemná...
Pro-pa sice ještě stihnul vyloudit nějakou minutku, ale když dojel náš
zbytek, kuchaře chytnul rapl a že prý jedině svíčková od svatby, s ničím
jiným že se vařit nebude... No tak se holt hladovci nacpali svíčkovou
.
A nestěžovali si
- no a "domů" už jsme jeli všichni společně po cyklotrase 2220,
což byla z počátku velmi příjemná cesta lesem. Pak se nám začala cesta ale
poněkud vlnit a v Břetislavi nás čekala vyslovená zrada - krpál jako
krááááva. Už jsem toho měla plný brejle, ale vyjela jsem to... - no
a pak už jsme byli v Konstantinkách a v kempu...
Večer jsem poměrně rychle zapadla do postele a vytuhla jsem, ale zbytek
šel ještě na pivo a pak na noční vycházku na blízký Hradišťský kopec.
Délka:
mě sice tachometr naměřil pouhých 18 km, ale byl prostě rozbitý. Opravdu
jsme ujeli asi 53 km
.
Neděle 28.6.
Odjezd:
dnes byl posunut na 9:00. Nač
zbytečně ztrácet čas, když nás čeká pizzerie
.
Trasa:
dneska byla neděle, tak se jelo do Úterý a zlatým hřebem byl
oběd v pizzerii Harant
.
Mapa
- Konstantinovy Lázně - cyklotrasa č. 306 - Okrouhlé Hradiště - cyklotrasa
č. 2206 - ŽTZ - zřícenina
hradu Gutštejn, kde Jurimír s LeeLoo hodnou chvíli
přemýšleli, zda je možné vylézt vnitřkem věže nahoru. Nakonec se shodli na
tom, že vylézt ano, ale slézt by to asi nešlo, tak se na to vykašlali
- ČTZ - Dudákovský mlýn,
kde se zase odpojili bahňáci s tím, že se na silnici nudili už dost
dlouho, a tak to vezmou po ZTZ podél
potoka a sraz bude v Úterý. No a my jeli dál po silnici -
cyklotrasa č. 2214 do kopce a s kopce - Pakoslav - dokopce a s kopce -
Ostrov u Bezdružic - skopec a dokopec Blažim -
MTZ a samozřejmě dokopec a skopec a konečně jsme byli v Úterý,
kde už na nás bahňáci čekali a vypadali velmi a to velmi spokojeně
- pro změnu zase dokopec a skopec - kemp Bezdružice, kde se
odpojil Medúza s tím, že si ještě zajede nějaký ten terének - my
ještě vysápali jeden dokopec do Bezdružic a ještě kousek na kótu 640 a pak
už jsme sjeli do Dolních Polžic a do pizzerie Harant, kde
jsme se všichni úžasně najedli. Nejvíc toho asi spořádal Jurimír, který si
objednal 3 saláty Caprese a protože se domníval, že slečna jeho objednávku
přeslechla, objednal si po první porci ještě další dva. Nakonec dostal
"jen" 4, ale vysloveně si pochvaloval, že se v restauraci už hodně dlouho
tak dobře nenajedl
.
My ostatní dali klasiku - pizzu. Já si dala na radu LeeLoo rukolovou a
fakt dobrota. A když jsem k tomu ještě dostala celý džbán čaje, byla jsem
naprosto spokojena. Jen chudák LeeLoo přišla za radu zkrátka, protože na
její rukolovou pizzu zapomněli... Ale po upozornění byl chybka rychle
napravena
.
No a splnými bříšky jsme jeli balit - do kempu jsme to měli
poslední 2 km, ale stačilo to k tomu, aby se pb ještě stihnul vymlátit.
Pěkně si kroužil obloučky až ho vypekla šiška na mokrém asfaltu. Slušná
řacha to byla, jen co je pravda... Ale odnesl to jen odřeninou na stehně a
naraženým zápěstím...
V kempu už jsme pak rychle všechno pobalili, nacpali do aut a po příjemně
stráveném víkendu jsme se rozjeli do svých domovů.
Délka:
dneska to byl opravdu nedělní výlet, takže jsme ujeli "jen"
34 km
.
Okolí Konstantinek je pro mě zcela neznámé a musím říct, že i když se
cesta pořád houpe nahoru a dolu, je to móoooooooooooc pěkná lokalita. Díky
všem za společnost a Burískům za organizaci, byly to příjemné dva dny na kole
.
A zejména díky Burajdě za to počasí - když vezmu v úvahu, že nejen na
Moravě, ale už i na Plzeňsku a v Jižních Čechách zuřily povodně a nám ani
nekáplo (pokud teda nepočítám tu noc), tak to bylo až neuvěřitelný.
|