t na kalendář

pátek 14. listopadu - pondělí 17. listopadu 2008

NaKoláci v lázních aneb podzim v Třeboni...

>kronika srazů<

17. listopadu nám studenti před 19ti lety vydemonstrovali svátek a protože tento den tentokrát připadl na pondělí, čekal nás prodloužený víkend. A to by byl hřích toho nevyužít. Takže... JAK BYLO V LÁZNÍCH ?!?

Místo konání: Třeboň - něco málo z historie města

Pančelky: Radka, Kominík, mira.l a Jindřiška

Who is who aneb kdo se nezalekl podzimního času a přijel. Chybí tu akorát velký biker z vidlákova - ten se prostě mihnul tak krátce, že jsem ho ani nestihla zaznamenat na digitál .

Diskuze:

* téma "Třeboň aneb NaKoláci v lázních :o)))"

* téma "Třeboňskej brod - chraň vás Bůh ! :-)"

* téma "Třeboň - doprava a info"

* téma "Třeboň - jak bylo + fotky"

* studie "Lidé a zvyky kmene nakoláků" - tak tohle nemá chybu

Z deníčků druhých:

* fotky od miry.l - so 15.11., ne 16.11.

* fotky od werta

* fotky od Jurimíra

* videa od Jurimíra - Jindřiška kouzlí a Kominík brodící

* fotky od Burísků

* jak to viděla LeeLoo - jako vždy to nemá chybku

* fotky a videa od m

* no a moje fotky z výletu v so 15.11., z nedělní večeře, výlet v po 17.11.

Něco málo z mé klávesnice:

pátek 14. 11. 2008

První účastníci se začali sjíždět kolem šesté večerní, poslední pak přijeli až kolem půlnoci. No a nejdelší cestu na sraz měl tentokrát Radek. Taky to zcela výjimečně nebral jen po svých, ale do Jindřichova Hradce si nadjel vlakem .

A aby to uvítání na "14" bylo obzvláště vypečené, přivezl Kominík makovou bábovku z maminčiný kuchyně. Byla naprosto skvělá - ostatně, copak jsme někdy jedli od Kominíků něco nedobrého .

sobota 15. 11. 2008

V sobotu ráno přijeli další posily a v 10:00 stáli všichni připraveni "na startu". Teda kromě mě, protože jsem v tu dobu uléhala do bahna, resp. do slatinné koupele. Jo, lázně holt nejsou holubník . A pak byl omluven ještě Kominík, který jel dnes na vykopávky spadlého letadla kdesi u Líšně. Stíhačka zabořená v bahně - to si prostě nemohl nechat ujít .

Skupina byla dále chudší o Medúzu s Radkem, kteří vzali kurz na jih, aby si mohli vyjet nějaký ten "kopeček" a pak o Jirku Juříka s Janou, kterým se podařilo ztratit se hned při průjezdu městem. Udělali si pak vlastní výlet a vypadali, že si to rovněž užili .

No a kam se tedy pod vedením pančelek miry.l a Jindřišky jelo?!? Dnes to bylo k Lannovu kříži.

Trasa: penzion Sport - MTZ - Svatý Vít, kde byla plánována pauzička u rybniční panny Pergolíny, ale nikdo netušil, že ji majitelé na zimu starostlivě uklízejí. Zklamání pančelek i mužstva bylo veliké, ale nedalo se nic dělat. Prostě Pergolína už spala zimním spánkem... - přes most z pohádky Sůl nad zlato - Stará Hlína - Novosedly nad Nežárkou - to bylo tam co jsem přijela autem na kontrolu, rozdala jsem podpůrné cukry ve formě lízátek a zase jsem vyfičela - Jemčina - cyklo 1170 - za Jezevčí cestou vlevo - a pak ve vhodný okamžik vpravo k Lannovu kříži - no a pak lesem zase zpět na Jemčinu - po červený nebo po silnici (výběr podle chuti a naturelu - prostě kochači vlevo a bikeři vpravo ) do Stráže nad Nežárkou, kde byl konečně vytoužený obídek. Sice trošku pozdní, ale o to víc chutnal. No a za Stráží jsem se už k pelotonu přidala i já a za krátko i Kominík - po červený - Stříbřec - zajížďka k pomníčku Emči Destinový a to už se začalo smrákat - kolem rybníku Ženich, který má nejdelší hráz z Třeboňských rybníků, protože ji má ze všech 4 stran - výjezd na lesní asfaltku, kde jsme zjistili, že nemáme světlušku, resp. světluška volala, že na nás čeká na mostku. Ale čekala u jiného, než jsme mysleli my, tak ji jelo pár chlapců hledat, protože už se nesmrákalo, ale padla regulérní tma - hájovna Kolomazna - Hrádeček - ŽTZ - Třeboň

Délka: mě to dalo cca 30 km, ale ostatní, co jeli celou trasuměli najeto více než 50 km.

Výlet se neuvěřitelně vydařil. Trasa byla luxusní a na své si přišel každý. Kochači na lesních cestách, i bikeři na červený . A navíc celý den byl naprosto nádherný podzimní den. Sluníčko svítilo ze všech sil a teploty se šplhaly k 10° C.

A co s načatým večer?!? No co jiného udělat s namoženými svaly, než je nechat odpočinout v bazénu s teplou slanou vodou a v sauně. Teda pardon, ve Wellnesscentrum Aqua viva v lázních Aurora. A rozhodně tady na naši, resp. Medúzovu návštěvu, nezapomenou - nějak se mu cestou ze sauny nepodařilo najít ten správný bazének k ochlazení a po krátkém bloudění se jakousi spojovací chodbou dostal k plaveckému bazénu, do kterého nejen bez rozpaků, ale i bez plavek skočil. Ochlazení se brzy dostavilo, ale v podobě plavčíka, který jej po krátké výměně názorů vypískal z celého bazénového komplexu .

No a od 21:00 byl zamluven bowling, abychom si protáhli i jiné části těla než jen nohy . Vytvořili jsme dvě mužstva a po urputném souboji vyhrálo mužstvo pod vedením Jéni. Odměněni ale byli všichni - vítězové, poražení i přihlížející. A lízátka to tentokrát nebyla .

Výsledkové listiny:

1. kolo - družstvo Burajdy (597 bodů), družstvo Jéni (600 bodů)

2. kolo - družstvo Burajdy (575 bodů), družstvo Jéni (663 bodů)

A závěr dne?!? Kde jinde, než zhodnocení v duchu dobrých NaKoláckých tradic. Prostě mejdan na "14" . Dnes ale okořeněný dalším Medúzovým kouskem - tentokrát si chtěl dojet na benzínku pro pivo. Zdá se vám to normální?!? Pak je nutno dodat, že chtěl jet na rotopedu .

neděle 16. 11. 2008

Ráno se nám sice vstávalo poněkud ztěžka, ale našli se i tací, co to hned v sedm ráno rozplavali v bazénu . Ovšem v deset opět všichni stáli na startu. Teda všichni, kromě Jirky Juříka a Jany, kteří to nějak ráno nestíhali . Dneska dělal pančelku Kominík a taky trochu já a v plánu byla terénnější trasička s brodíkama.

Trasa: penzion Sport - Bertiny lázně, kde Medúza znejistěl, zda zavřel auto a tak se na chvilku odpojil, aby dojel zkontrolovat jak to teda je - po ŽTZ - brod přes Lužnici, který jsme ale k mému a Kominíkovu údivu jeli jen my dva a pak ještě pb a Jurimír a Medúza. Ostatní si prý nechtěli namočit botičky - Novořecká hráz - z Dlouhého mostu po ZTZ - rozvodí, kde bylo možno jet druhý brod, který byl ale hlubší a kamenitější a jel ho jen Kominík a pb - ve vhodný okamžik jsme odbočili vlevo - MTZ neboli "Kočárka" - hájovna Barbora, kde jsme zajeli k psímu hřbitovu - Branná - a zase ZTZ - trošku bahenní crossík přes Brannskou dubinu - hráz Opatovického rybníka - hráz Světa - Třeboň - náměstí a restaurace U kamenné studně, kde jsme dali obídek. Polívčička byla hned a byla výborná a bylo ji dost a dost pro každého, ale na další jídla jsme čekali poměrně dlouho - taky nás bylo více jak dvacet. Všichni si náramně pochutnali až na mě - sice se říká, že nejlepší na konec, ale to teď nějak neplatilo. Sice jsem dostala svého kapra na bylinkovém másle jako poslední, ale podle vůně byl již poněkud staršího data. Prostě smrděl a nic nepomohlo tvrzení paní servírky, že jsou to byliny. Teda tuhle třeboňskou bylinu snad ani nechci poznat. Raději jsem nakonec zůstala o chlebu se solí...

Na začátku druhé části dnešní trasy měla být prohlídka Světa třeboňských kuriozit v Galerii u Žabouše, ale bylo zavřeno. Škoda, ale nedalo se holt nic dělat. Tak si alespoň mohli pánové v zámeckém parku sáhnout na nejtvrdší kozy v Třeboni. Někteří si cestu ještě zpestřili sjezdem schodů do zámeckého parku. A pak už jsme se vydali na cestu kolem Světa se zajížďkou "na vítr" neboli ke kašně "Zátiší s plavcem" v lázeňském parku Aurory. Tato kašna je poslední v linii pramenů východ - západ, je označována za geomantický a esoterický bod a patří mezi jedno ze sedmi tajemství Třeboně.

Dnešní dvoudílná etapa byla poněkud svižnější - nijak jsme se neflákali. Ale vůbec to nebylo na škodu, protože bylo o stupínek či dva chladněji než včera a sluníčko se nám ukázalo až odpoledne a to ještě jen na chvilku - v podstatě nám oznámilo, že zapadá .

Najeto: obě nedělní trasy daly cca 42 km - dopolední měla cca 28 km, odpolední pak 14 km

Po objezdu Světa jsme načerpali síly v cukrárně Happy Cafe a pak už jsme se šli exhumovat na večeři. Dnes byla rybička v rybí restauraci Na Rožmberské baště. Rybu dali všichni kromě Radka a někteří k ní přidali ještě sladkou tečku. No a dobře najedení jsme skončili kde?!? Ano správně, na "14", kde byl dneska zlatým hřebem "Jindřiščin domácí přítel", což nebyl Radim, ale výborný moučník ve variantě s čokoládou a pak pro nějaké nemilovníky čokolády () v provedení rozinky a ořechy. Olizovali jsme se všichni až za ušima.

Jinak ale dneska mejdan nebyl tak bujarý, protože Medúzu postihla "morální kocovina". Navíc cesta z restaurace některým trvala poněkud déleji, protože pb prostě zapomněl, kde zaparkoval svého čtyřkolového miláčka. Ještě že Třeboň není tak veliká, v Praze by to auto hledali ještě asi teď .

pondělí 17. 11. 2008

Na dnešní den byla plánována kopcovitá trasa s výjezdem na nejvyšší kopec v okolí (kóta 504 m n. m.). A že najít kopec a nejeden v týhle Třeboňský pánvi jde, to poznal dneska opravdu každý kdo vyjel. Ale pro jistotu se už od rána každý ptal, kdeže ten kopec je, aby ho náhodou nepřehlédnul .

Vyjíždělo se opět v deset a dneska jsme tedy jeli ve velmi a to velmi zredukované podobě. Někdo se holt již odebral k domovu, někdo musel pracovat a někteří už raději své svalstvo nechali po dvou "náročných" dnech odpočívat .

Trasa: penzion Sport - pěšinkou přes Daskabát - Břilice, kde jsem zazmatkovala a místo na Dunajovickou horu jsem projevila snahu vést peloton zase zpět do Třeboně. Již od rána jsem pociťovala, že mi mozek nefunguje, takže jsem si pletla nejen levou a pravou, ale ztrácela jsem orientaci zcela. Pančelku tak z bezpečnostních důvodů převzal Kominík a frčelo se dál - ZTZ - Dunajovice, odkud jsme měli začít stékat nejvyšší horu okolí, ale Kominík se rozhodl ukázat nám ještě blízký lom - po silnici, která se nám trošku houpla nahoru a dolu a doufám, že jste si toho - před vesničkou Sádek vlevo do bahna - lom, který byl fakt úžasný. Takovýhle bazének vedle chaty by vám teda nepostavil ani Mountfield. Pak Kominík přihodil ještě Slověnický mlýn, jehož rozpadlá stěna nám umožnila shlédnout veškeré mlynářské soustrojí aniž bychom museli do objektu vlézt. No, nemuseli... našli se i tací, kteří museli . A na závěr nám ještě Kominík ukázal, kde tu spadla stíhačka, ale prý se tu z ní moc najít nedá, protože se moc nerozpadla . Takže zajímavější jsou spíše okolnosti pádu než pád samotný - bahnem jsme se začali brodit zase zpět a zaznamenali jsme tu i první a vlastně jediný defekt této akce - Jurimír přetrhnul řetěz. První pokus o opravu se nezdařil - prostě nějak se zadařilo snýtovat ten řetěz naopak , ale druhý pokus už vyšel OK a jelo se dál - Horní Miletín - kousek DO KOPCE po silnici - Dunajovická hora, kde jsme opět koukli na lom, pak jsme se vyfotili u poutního kapličky no a pak následoval... - downhill po zelené, který si zvláště pb s Medúzou užili - Břilice, to bylo tam, co začala padat ta "krupice" - Třeboň

Najeto: dneska to byl vysloveně odpočinkový výlet. Najeli jsme asi 18 km, ale co bychom se v těch kopcích také honili, že . A navíc dnes zase bylo počasí o kousíček chladnější.

No a lázeňský pobyt v Třeboni se začal chýlit ke konci. U Kominíka jsme umyli kola z nejhoršího, zapakovalo se a pak bylo ještě provedeno zhodnocení u obídku v restauraci Myslivna. Tam jsem ale už já být nemohla, protože jsem měla jiné povinnosti. Jo, občas prostě člověk není sám svým pánem .

Tak a to je z lázeňského cyklistického srazu opravdu fšechno. Moc děkuji všem přítomným za velmi a to velmi příjemnou společnost a také za tu trošku rozptýlení při mé lázeňské rekonvalescenci po té mé operaci plotýnky. A už se móoooooc těším, až se zase se všemi potkám. Tak ahóooooooooooooooooj .

Co ještě bylo možno v Třeboni vidět:

* Zámek Třeboň

* náměstí a měšťanské domy

* Akvárium Krčínův dům

* Schwarzenberská hrobka

* co by bylo město bez pivovarnictví

* největší rybníky Rožmberk a Svět

* lázně Aurora a Berta

A úplně nakonec ještě informace pro ty, koho zajímá, kde je v Třeboni příjemné ubytování - měli jsme vybrané dvě varianty - levnější a dražší:

Penzion Sport = levnější varianta, 325,- Kč/osobonoc vč. snídaně a lázeňského poplatku.

Penzion Markéta = dražší varianta, cena od 450,- Kč/osobonoc

Doprava:

* ať se jede odkudkoli, na začátku Třeboně se narazí na kruhový objezd

* v jehož středu se tyčí "třeboňský kapr" - a to nejeden

* z kruhové objezdu je nutno vyjet směrem na Břilice, tedy směrem severním

* cca 20 metrů za kruháčem se odbočí vlevo

* budete v krátké uličce a proti vám bude telefonní budka, vpravo vedle ní jde ulice Ořechová, do té se vjede

* pojedete ulicí Ořechová až do chvíle, kdy hlavní ulice odbočuje vpravo

* KŘIŽOVATKU JE NUTNO PŘEJET ROVNĚ a hned za křižovatkou vlevo je růžová vila = Penzion Sport

* k Penzionu Markéta je stejná cesta, akorát se na konci odbočí po hlavní a hned vlevo je Penzion Markéta

Trasy: tvoří je Kominík a mira.I, takže se určitě pojede po červený, po zelený, po modrý i někudy jinudy, kudy vůbec cesta nevede . Jo a taky přes brod .

na hlavní stránku

copyright © vrstevniceJ 2008