sobota 22. března 2008 Velikonoční... Jako každý rok, přivítali jsme i letos Velikonoce na kole. Počasí sice celý týden vyvádělo divy a řeknu vám, ještě že nebyla sobota ve čtvrtek... To bychom asi fakt nejeli . O sobotním ránu ale byla obloha jak vymetená. Občas nám sice nad hlavu zabloudil nějaký ten sněžný mráček, ale těch pár vloček, co z něj vždycky spadlo, nestálo ani za řeč. Rosničkama avizovaná denní teplota 7° C byla také určitě o kousek překročena a dokonce nám sem tam zasvítilo i sluníčko. Prostě nádherný prvojarní den. Ale abych to zase moc nepřechválila - k Vánocům jsem dostala novou kuklu pod přilbu, ovšem až včera bylo konečně to pravé počasí na to vyzkoušet ji . Z deníčků druhých: * foto a profil trasy od werta * foto od Jurimíra A teď ještě já...: Jak to vlastně přišlo, že jsme jeli Velikonoční jihovýchodním směrem?!? Po pravdě řečeno, nebyla to náhoda. V únoru se na diskuzi objevil dotaz Bikera65 na trasu Kladno - Divišov. No a tak jsme se domluvili, že spojíme příjemné s užitečným. Já dám dohromady trasu a tu pak společně testneme u příležitosti Velikonoční jízdy. Jenže Biker65 se poněkud pozdě začal starat o to, na čem pojede, takže nakonec mu zůstalo kolo uvězněno v servisu a on zůstal doma. Budiž jeho kolu servis lehký... . Ale teď už k tomu, jak se nám Velikonoční ("za Bikera65") vydařila . Sraz v 8:45 u Kosmonautů stihli všichni téměř na minutku. Sešlo se nás tu 11 !!! a nejen Pražáci. Kromě východopřípražské a západopřípražské sekce přijela i sekce Třeboňská a Plzeňská . Avizovaný odjezd o deváté se zpozdil jen o nepatrných 8 minutek. Trasa: od Kosmonautů - přes sídliště Háje a kolem Milíčovského lesa - Křeslice - Pitkovice - Čestlice, kde Burísek Irče velmi rychle a zručně opravil brzdy - Dobřejovice, kde nás úspěšně stopli wert s fafejtem - Herink - Křížkový Újezdec a Petříkov, kde byla první terénní vložka = Mamutova zkratka kolem rybníka . A byla fakt výživná... - Velké Popovice, kde jsme přibrali Světlanu a kde byla plánovaná první osvěžovací pauzička, ale protože pivovar otvíral AŽ v jedenáct, pivo se nekonalo... - Brtnice - Lojovice - Dub a další terénní vložka. Tahle ale byla neplánovaná, protože podle mapy to měla být zpevněná cesta - Pyšely a konečně hospoda. Dali jsme na Airlinovo doporučení a zapadli do hospody na náměstí. Je fakt, že tam bylo příjemno, je fakt, že tam bylo prázdno, ale to jídlo tentokrát nebylo nic moc. No, ale nasytili jsme se, napili jsme se, dojel nás Medúza a jeli jsme dál. Teda jeli... Chtěli jsme, ale Airline se ještě rozhodl píchat, tak jsme si dali na náměstí ještě krátkou pauzičku . Z Pyšel bylo původně plánováno sjet rovnou do Čerčan. No jo, jenže to by se nejdřív muselo kouknout pořádně do mapy, protože jak to jede samo, tak se ani nekouká kam. A tak ačkoli jsme původní trasu podstatně zredukovali, teď jsme si ji trošku protáhli přes - Nespeky a Poříčí, ale vůbec to nevadilo. Byla to móooooc pěkná zajížďka... Teda až na tu hlavní, ale i ta docela šla jet... A konečně tu byly Čerčany - Čtyřkoly - Hláska, kde jsme dali krátkou občerstvovací pauzičku. A zatímco my jsme jen kounzumovali, Medúza s Ivanem si vyšlápli nahoru na Hlásku a Medúza pak dal ještě párkrát brodík pro fotografy. A čekal nás další terének - je fakt, že se ozývaly hlasy, že je těch terénů nějak víc než bylo avizováno, ale když se holt zkrátí trasa, tak to trošku s těmi procentuálními poměry zahýbá - hotel Hruška, teda pardón hotel Hrušov a Senohraby - po MTZ do Mirošovic a odtud se stal pančelkou wert, který nás vedl - cyklotrasou kolem motokrosu - přes Všešimy až nad Kunice, kde se odpojil Jurimír a pančelkou se stala zase Světlana, která nás vedla příjemnou cestou lesem kolem chat až do Kunic a do hospody U Fouska. Tady jsme se posilnili na poslední část naší cesty. Je teda fakt, že obsluha byla trošku zaskočena neočekávaným přívalem hostů a tak Medúza na svého ptáka španěláka čekal dost dlouho. Ale dočkal se a konečně si nacpal bříško a byl chvilku klid. Jo a odpojila se Wewe, která už jela nejkratší cestou domů. V Kunicích zase pančelku převzal wert a vedl nás cyklotrasou k "bílému kameni" - na silnici nad Popovice, kde se odpojil Airline - a dál cestou přes kótu 505, o které (o té cestě, ne o té kótě) wert tvrdil, že je téměř asfaltová... Teda asfalt ve wertově podání, to byl další terének. Wert se sice snažil tvrdit, že se pod tím bahnem asfalt skrývá, ale moc jsme mu to teda nevěřili... - No a z kóty 505 už jsme to jeli už jen z kopce přes Nebřenice a Chomutovice až do Modletic, kde si wert tu bahenní lázeň stonásobně odčinil. V hasičárně nám půjčil hadici s vodou, abychom ty naše kolečka mohli zase pěkně odbahnit. Werte, ještě jednou móoooooc díky, to se to pak jelo . No a dál už s námi, samozřejmě, ani wert, ani fafejt nejeli, protože ty už byli doma... - Dobřejovice, kde měl Medúza snahu přesvědčit nás k jakési zkratce, ale nikdo neměl k experimentům chuť. Zvláště když my už toho měli docela dost, zatímco on vypadal, že by si šel konečně trošku zajezdit. A to toho musel najezdit za celý den skoro dvojnásobek než my, protože nebyl ani chvilku v klidu (teda až na ty dva krátké momenty , kdy jedl). Neustále nás předjížděl a zase se vracel a při čekacích pauzách objížděl přilehlé hvozdy a zdolával blízké kóty, zatímco my se snažili uvolnit namožené svalstvo . Za Dobřejovicema nás zastihnul západ slunce - jaké dneska byly nádherné červánky... Nad Průhonicema se odpojil mgt s Medúzou. Teda je fakt, že už z Modletic se mgt viditelně modlil, aby tu cestu s Medúzou přežil a když Medúza začal plánovat ještě zajížďku k maturitě, měl tendence jet domů i vlakem, ale nakonec se přece jenom oddal jeho vedení. Museli jsme mu ale všichni slíbit, že kdyby se už neobjevil, tak víme, kdo mu dělal pančelku . No a my ostatní sjeli přes Průhonice, kde jsem trošku zakufrovala, nebo spíš, kde jsem chtěla odbočit na Újezd dřív, než se odbočit dalo... Prostě už byla tma - Újezd - cyklotrasou kolem Mlíčovského lesa - přes Kateřinky až k sídlišti Chodov, kde se odpojil fousáč, který jel na metro na Chodov. A náš zbytek dojel na metro Háje. Bylo sedm hodin večer, takže přesně po deseti hodinách jsme byli zpět u Kosmonautů. Zamávali jsme Kominíkovi a šli jsme na krtka, který nás už každého dovezl co nejblíže k domovu. No a pro dnešek byl konec... Délka: od Kosmonautů ke Kosmonautům mi to hodilo cca 75 km, celkově pak 84 km. Díky všem za skvělou společnost, tomu kdo objednal počasí děkuji dvojnásob, no a zase někdy příště se budu těšit na vyjížďku. A doufám, že pojedou i ti, kteří se dneska nechali zmást počasím a zůstali doma . Jo a málem bych zapomněla - velikonoční nádivka a velikonoční bochánek od Burajdy byly móooooooooc dobrý a fakt se cestou hodily . |
copyright © vrstevniceJ 2008 |