pátek 26. - sobota 27. října 2007 Oslavany s Vrtalama...
Vrtalové byli pozváni do Oslavan panem místostarostou
Milošem (Mgr. Miloš Musil) na obhlídku a
projížďku
tematických cyklostezek, které byly v okolí
Oslavan vybudovány. No a tak nějak se to schumelilo, že jsem byla
přizvána. A fakt to teda stálo za to
Nejprve trošku fotodokumentace od Vrtalů. Nakolácký článek "Do Oslavan za dobrým..." včetně diskuze. A teď něco málo k výletu samotnému...
Odjezd
jsme naplánovali na pátek 26.10.2007 po
sedmé ranní. Trošku se to sice posunulo k osmé ranní, ale to nikomu
nevadilo. Hlavně, že jsme sebou měli všechno potřebné
Večer jsme pak vše náležitě zhodnotili v Zámecké restauraci Oslavanského zámku, která je zásobována vlastním pivem vařeným v místním Zámeckém pivovaru. V sobotu jsme nejprve využili nabídky místostarosty Miloše k prohlídce Oslavanského zámku. A bylo to fakt zajímavé, protože jsme viděli a dozvěděli se i něco víc, než běžní návštěvníci zámku. Na kola to dneska moc nebylo, ale zase jsme nechtěli přijít o některé zajímavosti cyklostezek. Nakonec jsme se rozhodli pro kompromis tak, abychom přece jenom viděli co nejvíce. Nejprve nás čekalo přeautění do Dalešic a cestou jsme si odškrtli JE Dukovany - byla jsem naprosto fascinovaná tím šíleným monstrem vytrčeným uprostřed zdejší přírody. Je až neuvěřitelné, jak se okolní lesy a vesničky ztrácely pod mohutností chladicích věží, které byly ve zdejším panoramatu všudypřítomné. V Dalešicích jsme si ale hned spravili náladu - navštívili jsme Dalešický pivovar, který je známý hlavně díky filmu Postřižiny. Skvěle jsme se tu najedli a napili, no a teď už nic nebránilo tomu, sednout také chvilku na kolo. Václav to udělal hned, ale my popojeli ještě kousek do Kramolína. Trasa: dneska jsme okusili kousky z Energetické a Pivovarské cyklostezky. Jeli jsme po trase Kramolín - rozhledna Babylon, což byla poměrně příjemná cesta lesem. Jen jsme ale z lesa vyjeli, čekal nás přespolní bahenní cross, což moc příjemné nebylo. Byly jsme zablácený snad až za ušima. Trvalo to dobré 2 km až na Mohelenskou hadcovou step - sjezd přes hráz v. n. Mohelno, odkud jsme zase museli vyšlapat lesní kamenitou cestou na hřeben. Tady jsme se také na chvilku dotkli Mlynářské cyklostezky, která vede z Hardegu do Třebíče. Pokračovali jsme po Pivovarské cyklostezce - kolem zříceniny hradu Rabštejn. Tu jsme ale nakonec neviděli, protože zrovna v kritických místech byla cesta čerstvě zasypaná kamenitou navážkou, kterou hutnil obrovský válec. Takže jsme museli svést krátký boj s technikou. Poslední úsek cesty už byl celkem pohodový - lesní asfaltkou jsme vystoupali na hráz Dalešické přehrady a odtud už to byly jen poslední 2 km k autu do Kramolína. Délka: dalo to sice asi jen 17 km (Václavovi asi o 7 km více), ale dneska o výkony nešlo. Můj pohled na cyklostezky v okolí Oslavan: * jde pouze a jen o moje postřehy vycházející z mých pocitů, znalosti orientace v mapě a cyklistických zkušeností.
* i přesto, že vyjadřuji několik
záporných postřehů (nakonec, bez nich by to ani nešlo
|
velké PLUSY |
malé MÍNUSY |
už jen to, že jsou * jsou poutavě tematicky zaměřeny * vedou úžasnou krajinou * seznamují se zajímavostmi kraje * využívají stávající turistické trasy a místní cesty * dají se mezi sebou kombinovat * mají přijatelnou délku * jsou určeny jak pro MTB, tak i pro treková kola a * mohou je využít i pěší pro každou trasu je samostatný info leták * po trase jsou rozmístěny info tabule * |
* chybí označení náročnosti nebo alespoň upozornění v mapě na technicky náročné pasáže * v info materiálu chybí označení, jaká kola jsou pro jízdu vhodná * některé terénní pasáže vyžadují zkušenosti * některé terény jsou pro "mladé a neklidné"
* je otázkou, jak by některá místa zvládaly
rodiny s dětmi a začátečníci, ale
kdo se bojí, nesmí do lesa
* některé pasáže by zasloužily drobnou úpravu povrchu = mírné srovnání povrchu, NE asfalt !!! * v některých místech je "přeznačkováno" = motá se značení dvou místních tras se standardní cyklotrasou apod., takže je dobré mít i vlastní mapu |
Náš výlet do okolí Oslavan se pomalu blížil ke konci. Naložili jsme naše
zabahněná kola a vydali se směrem k dálnici. Ale co by to bylo za výlet,
kdyby neměl sladkou tečku. A tu jsme si dopřáli v
Náměšti nad Oslavou v cukrárně na náměstí. Stihli jsme to ale
doslova za pět minut pět, protože v pět zavírali. Ovšem kávička, čajík a zákusky byly výborné i v té
rychlosti, ve které jsme je zkonzumovali
Byly to naprosto úžasné dva dny
nabité neuvěřitelnou spoustou dojmů a nových poznatků. Vrtaláci moc díky,
že jsem vám mohla dělat řidiče
|
copyright © vrstevniceJ 2007 |