070927

Sraz se opravdu velmi a to velmi vydařil. Navzdory nepříliš optimistické předpovědi počasí se sjelo i poměrně dost lidí. Mám pocit, že nás bylo dokonce 40!!! A užili jsme si společně deště, silného protivětru, sluníčka , cyklistiky i mejdanů do sytosti . Všem móoooooooooooc díky za velmi a to velmi příjemnou společnost (ostatně jako vždy) a už se těším na další sraz .

Cesta: kdo zvolil dopravu autem, ten ve čtvrtek večer dost úpěl, protože naše slavná D1 a D2 byla v okolí Brna samá zácpa. Já osobně jsem se rozhodla jet vlakem a z jízdního řádu jsem vybrala rychlík R 632 Bečva s odjezdem ve 12:55 a nakonec jsem ani necestovala sama. V 16:52 měl být v Hranicích, ale měl cca 20 minut zpoždění. Měl jídelňáček, kde jsme v klídku a pohodlí přečkali celou cestu u pivínka, čajíků, kávičky a koly s rumem. Zákaznické jízdné sálo sice 259,- Kč, ale vzhledem k tomu, že jsme nakonec jeli 4, byla sleva větší, takže nás to i s kolama vyšlo na 220,-- Kč za osobu.

Cesta zpět již byla pro všechny mnohem klidnější - dálnice byla průjezdná, náš rychlíček R 624 Vsacan s odjezdem ve 13:07 z Hranic neměl tentokrát žádné zpoždění, takže krátce po páté jsme byli v Praze, no a mgt už žádné rekordy nelámal, takže všichni borci už mohli mít klidné spaní .

Čtvrtek 27.9. - příjezd

Dneska byl sjížděcí den a tak jsme se všichni vítali, ubytovávali a ochutnávali různé buchtičky, placičky a taštičky. Jen houbovou roládu wert ještě tajil. Čtrnáctku jsme zatím nechali zavřenou a plně jsme po celý večer využívali pohostinství místního občerstvení s naprosto skvělým výčepním Mírou.

Mejdan na čtrnáctce sice dneska nebyl, ale za to byl BOREC NA KONEC a to byl jednoznačně mgt, který jel po vlastní ose. Vyjel ráno asi ve 4 hodiny, dorazil po jedenácté v noci a v nohách měl 324 km!!! A celé to jel na horákovi!!! Profil jeho trasy, nějaké to srovnání - výška - tep - rychlost a nějaké to povídání.

Pátek 28.9. - Helfštýn

Od časného rána jsme se scházeli u snídaně, popřáli Kominíkovi k narozkám, přivítali se s čerstvě dorazivšími, no a samozřejmě jsme se připravovali na cestu. Start měl být v 9:00, ale nějak se to nevyvedlo a vyjeli jsme s asi 30ti minutovým zpožděním - přesně v okamžiku, kdy začaly padat první dešťové kapky.

Trasa: Hranice - po MTZ lesní cestou do kopečka a po úbočí kopce s krásnými výhledy na Moravskou bránu - křižovatka Za Krásnicí - po ŽTZ do Týna nad Bečvou - po silnici na Helfštýn. Cestou nám pozvolna déšť sílil a na Helfštýně už naprosto regulérně lilo jako z konve. Bohužel hospoda byla obsazena dvěma autobusy důchodců, takže na nás zbylo jen posezení na zahrádce. Ale kávu, pivo i nějakou tu polívčičku jsme dostali, tak se na konec deště čekalo veseleji. Kdo chtěl, prohlédnul si ještě Helfštýn a pak se pokračovalo dál. Po silnici na Nové Dvory - Sušici - Radslavice - Kozlovice až do Přerova, kde jsme se všichni sešli v restauraci U labutě na obídku. Dál se jelo na Předmostí a na Čekyňský kopec k mamutovi. Tady měla při odjezdu Švestka defekt - ulomila se jí přehazovačka, takže Švestkoň odjel pro auto. Ovšem švestky měli tak dokonalého servismana, že na zavolání ještě večer přijel z Ostravy a kolo opravil!!! Ale zpátky k naší cestě. My jsme od mamuta sjeli do Vinarů - po MTZ na Lýsky a zpět do Přerova, kde jsme navštívili městský park Michalov. No a pak už byla cesta jednoduchá - pořád podél Bečvy až do Hranic se zastávkou na pivko na Oseckém jezu. Ale aby ta cesta zase nebyla až tak fádní, připravilo nám počasí ještě trochu svých rozmarů v podobě sice krátkého, ale za to prudkého větru a deště a pak tu bylo ještě trošku bahníčka na úseku mezi Týnem a Rybářema - to aby na nás bylo vidět, že jsme byli na výletě . Zpátky v kempu jsme byli krátce po setmění.

Délka: já jsem měla na tachometru cca 85 km, ale najezdila jsem toho trošku víc.

Profily, GPS apod.: od wewerky, od HonzaKa,

No a co se dělo večer ?!? Dneska už byl mejdan na čtrnáctce. Mluvilo se o všem možném, zakončila se štafeta, nakrojil se dortový Nakolík, který svými rozměry připomínal spíše atomový reaktor, ovšem chutnal podstatně lépěji než atomové jádro, kdo chtěl, pustil fotky ze štafety a řekl něco o své etapě - díky tomu jsme se také dozvěděli mnoho zajímavého o Eduardovi Ingrišovi od Ildi a o okolí Prahy a Kladna od Banána, no a pak jsme koukli na diskuzi a nestačili jsme se divit... . Spát jsme šli až v sobotu krásně unavení .

Sobota 29.9. - Štramberk, Kopřivnice

A opět od časného rána jsme se scházeli kde jinde, než u snídaně. Čajík, káva a kus dortu nebo koláče, to byl ten správný základ pro dnešní den, protože nás čekala pěkně dlouhá etapa. Odjezd byl také přísně stanoven na devátou ranní a dokonce se jej podařilo dodržet.

Trasa: Hranice - poutní místo U Kostelíčka, což byl nádherný hřbitůvek - po cyklotrase Greenways Krakow - Wien přes Špičky - Hranické Loučky - Heřmanice a Dub, kde někteří dali první občerstvovačku. Dál jsme jeli po silnici na Starý Jičín, kde nám byla naordinována výborná polívčička ve Starojické pizzerii. Dál jsme pokračovali do Nového Jičína, kde jsme se prohlédli krásně zrenovované náměstí a přes Rybí do Štramberku, kde jsme se rozprchli, protože někteří šli do cukrárny na Štramberské uši, někteří na obídek do restaurace, no a někteří vylezli na Štramberskou Trúbu. Ve Štramberku se pak oddělila malá skupinka chtivých Muzea Tatra v Kopřivnici, ostatní se pak vydali na cestu zpět. Jen z doslechu vím, že se cestou podařilo strejdovi Liborovi ztratit celou skupinu... nebo že by skupina ztratila strejdu Libora?!?

Ale ani my jsme se nenudili. Díky pokročilému času zájemci muzeum proběhli celkem svižně a protože Banán píchnul, vydali se Burísci s Ildi na cestu zpět o trošku dřívěji. Zůstala jsem sama s mirou.I a Banánem. Chvilku nám trvalo, než se podařilo Banánovu duši zalepit - nešlo totiž o píchnutí. Pneumatika byla zcela regulérně proseknutá, jak Banán hopnul na chodník. Navíc byla proseknutá skrz na skrz, což se, samozřejmě, zjistilo až při nandání duše do pneumatiky. Zkrátka z Kopřivnice jsme vyráželi v 16:00 a protože na Banána čekali v kempu s odjezdem do Prahy, trošku mě chlapci hnali. Z Kopřivnice jsme jeli už jen po silnici na Závišice - Rybí - Bový Jičín - Jičinu - Hustopeče nad Bečvou, kde jsme striktně odmítli nejkratší cestu po hlavní silnici. Další možnost bylo jet podél Bečvy - naštěstí jsme se zeptali hned zkraje chatařů, jak je cesta průjezdná, protože průjezdná sice byla, ale důležitý mostek přes Bečvu u Špiček byl před 14 dni velkou vodou stržen. Nezbývalo než se vydat do kopce, kterému jsme se původně chtěli vyhnout. No a tak jsme jeli přes Němetice - Skaličku a Ústí až do Hranic, kam jsme dorazili krátce po sedmé večer.

Délka: já jsem měla na tachometru téměř 90 km, ale zase jsem toho najezdila trošku víc než ostatní.

Profily, GPS apod.: od wewerky, od HonzaKa,

Večer jsem sice v kempu nebyla, ale ještě ráno šly zvěsti o vydařeném mejdanu, kde to Zden42 rozjel docela slušně na kytaru .

Neděle 30.9.

Dneska už žádný cyklovýlet plánován nebyl, šlo se na prohlídku Zbrašovských argonitových jeskyní a k Hranické propasti. No a pak už jsme se definitivně rozjeli do svých domovů .