pátek 14. - neděle 16. září 2007
X. narozeniny BBCC...
Nějaká ta fotodokumentace:
* nejprve výběr fotek od Ciboušů, Brče, Mirka Šnábla a Lojzy PP
* a od Ciboušů u Ciboušů
* samochladicí výčepní sada Staropramen - informace (str. 1 a str. 2) a návod na použití (str.1 a str. 2)
A ještě něco málo z mé
klávesnice...
pátek 14. 9.
Mnozí se sjížděli k večeru ve Vojníkově a slavili a slavili a
slavili. Já jsem tento den ale ještě chyběla. Moje cesta na narozeniny
BBCC byla totiž tentokrát trošku delší - 1.465 km. Letěla jsem z
Tivatu z Mořského koníka v Černé Hoře.
Přece bych si nemohla nechat ujít desátý narozeninový dort
BBCC
. A že fakt nekecám, tak tady je to moje cestování do víru
narozeninových oslav zdokladováno:
fakturka
- jo, každá sranda holt něco stojí a tahle za to teda fuckt stála...
.
Některé životní hodnoty se prostě na penězi měřit nedají
.
Nicméně věřte, že ačkoli se to může zdát poměrně dost, ve srovnání s
jinými spoji to byla cena 50ti procentní...
boarding karty
Tivat - Praha a zase zpět
Praha - Tivat
sobota 15. 9.
Dneska byla plánována nenáročná
trasa na soutok - kam také jinam o 10tých narozeninách
.
A ačkoli to dlouho nevypadalo, odjezd se nakonec zdařil krátce po
jedenácté hodině.
Trasa:
pořád proti proudu Otavy až do Písku, kde proběhlo nezbytné
focení na starém mostě a pak dál až na
soutok Blanice s Otavou, kde nám
Brstch neodpustil proslov
a pak už se konečně
bouchlo to desáté šampaňské. Zpátky se
jelo
zase pěkně stejnou cestou se zastávkou v Písku na ostrově na
obídek a pak už
si každý jel podle svého - někdo na zmrzlinu, někdo na
kávičku s dortíkem, někdo se
jen tak kouknul po náměstí, no a někdo jel vztyčit první
vlajkový 100žář
BBCC, na kterém, samozřejmě, ihned
zavlála i nová vlajka
BBCC. No v průběhu večera jsme zase všichni sešli u BrJájů na chatě.
Délka:
no, dneska to opravdu nebylo o výkonech - na tachometru jsem
měla krásných 26,6 km
.
Mapa a profil trasy.
Večer:
byl "erected" kámen
BBCC
- zní to šíleně a mohu vás ujistit, že to taky byla dokonalá šílenost
.
Nicméně u BrJájů za chatou máme nefalšovaný pamětní kámen ("Erectus")
BBCC
i s pamětní cedulkou. Ta ale nakonec nebyla na kámen napevno přidělána,
protože v dnešní době by mosazné cokoli nechal v lese jen blázen...
.
No a aby bylo dokumentaci učiněno za dost, složila proslulá neznámá autorka
oslavnou výroční
báseň (pro zájemce ještě ke
ztažení ve formátu
)
kterou jsme všichni zúčastnění zpečetili vlastním podpisem a následně byla
listina
uložena do láhve a zakopána k patě památného kamene. Když už se
blbne, tak ať to má alespoň úroveň, že
.
S přibývající tmou nám ale začalo být také dost chladno, tak jsme rychle sfoukli svíčky na narozeninovém dortu a před devátou jsme se odebrali do hospody na večeři. No a pro mne nastal čas vydat se zase zpět ku Praze, protože mne v neděli čekal návrat zpět do Černé Hory.
neděle 16. 9.
Co se mne týká, byl program
poměrně pevně daný - v devět ráno na letišti, v 10:55 odlet, přestup v
Bělehradě a v 15:10 zase zpět v pracovní realitě na Plavi Horizontu u
Tivatu. No, tak strašné to přece jenom nebylo. Ve skutečnosti jsem hned po
příjezdu padla do peří a spala jsem až do večeře
.
Ve Vojníkově se ale ještě
vyjelo na nedělní
cyklovýletíček. A jak bylo, to se budete muset zeptat těch, co tam byli
nebo se kouknout na
fotky
.
A co říct na závěr?!? BBCC prostě žije
dál a X. narozeniny se jednoznačně vydařily. Díky všem za společnost,
rozhodně to stálo za to být zase s Vámi
.
na