|
sobota 14. - středa 25. července 2007 Francie na kole...
Trasa: Reims - prohlídka města Délka: 15,5 km Počasí: klasika - polojasno, odpoledne trošku tepleji, ale šlo to Ranní snídaně v hotelu byla suprová. Byli jsme tu asi 4 hosté, ale přesto byl švédský stůl bohatý. Jogurt, müsli, sýry, salámy, vařená vejce, džemy, medy, čaj, káva, mléko... No prostě paráda. Po tak bohaté snídani jsme si museli nařídit ještě chvilku odpočinku a až kolem půl dvanácté jsme vyrazili do města. Jsme v Remeši, tak si přece nemůžeme nechat ujít velkolepou gotickou katedrálu Notre-Dame s usmívajícím se andělem, galerií králů a oknem od Chagalla. Jak jsem se včera nemohla v mapě zorientovat, teď jsme bez problémů a hned na poprvé trefili do centra a ke katedrále. První průšvih byl, že se náměstí před katedrálou opravovalo, takže se staveniště obcházelo úzkým průchodem po okraji. A já myslela, že je to výsada jen Čechů, opravovat v sezóně turisty nejvyhledávanější místa. No a druhým průšvihem byla katedrála sama. Teda je mi líto, ta stavba si to rozhodně nezaslouží, protože je opravdu impozantní (i když na to, že patří mezi "perly" je dost poničená), ale na tuhle katedrálu mám z Francie ty nejhorší vzpomínky. Ano, když chcete nějaké místo zničit, uveďte ho v turistickém průvodci. Neuvěřitelné množství různě mluvících turistů tvořilo uvnitř katedrály proud, kterému se člověk jen stěží vyhýbal, aby vůbec mohl vidět to, co sám vidět chtěl. A zcela bezohledné pak byly skupinky vedené průvodcem - draly se jak smyslů zbavené za vlaječkou či deštníkem v ruce jejich průvodce a vytvářely nepropustné hráze v místech, kudy proudilo nejvíce lidí. Děs běs... Rychle jsem shlédla velmi zajímavě udělaný přehled francouzských dějin, chvilku jsem poseděla před Chagallovým oknem, našla jsem usmívajícího se anděla, zvedla jsem hlavu ke galerii králů a měla jsem nejslavnější francouzskou katedrálu odškrtnutou. Ještě štěstí, že těmi ostatními katedrálami a kostely, které jsme viděli v St. Quentin, v Laon a jinde turistický průvodce opovrhoval. Měli jsme tak možnost vidět mnohé z těch nádherných kamenných staveb a nebýt přitom ušlapáni či potlučeni davem turistů. Mohli jsme tu kamennou krásu dávných dob vnímat v klidu a tichosti a tak dlouho, jak jsme sami chtěli.
Zničeni prohlídkou jsme
zatoužili po klidném obídku. No jo, jenže dneska byl Dimanche a když je
Dimanche, tak je prostě Dimanche. Nicméně podařilo se nám nakonec najít
otevřené italské bistříčko a to velmi příjemné. Jídelní lístek,
sestávající se ze třech druhů zeleninových salátů á 11 euro, tu přenášeli
číšníci mezi hosty napsaný na dřevěné tabuli (tzv. krakorci) A když už jsme byli v Champagne, tak jsme si nemohli nechat ujít prohlídku nějakého toho šampaňského sklepení. Byly nám doporučeny sklepy MUMM. Bez problémů jsme našli a vybrali jsme si verzi prohlídky "Traditionnelle". Lišilo se to v podstatě jen v tom, co bylo možno na konci ochutnat. V naší verzi byla sklenka polosuchého a sklenka suchého champagne.
Prohlídka začala promítnutím
filmu a pak jsme s průvodkyní prošli sklepy. V průběhu prohlídky nám
pajk v podstatě odříkala to samé, co jsme viděli ve filmu, a navíc
několikrát, takže na konci sklepení jsme rozhodně nemohli říct, že by
nám něco uniklo Po šampaňském ale bylo nutno se trošku srovnat kávičkou a něčím pořádným k pití a k tomu se výborně hodil bar na náměstí s bránou Porte Mars, která je vzpomínkou na římskou Reims. Já jsem si ještě skákla do boulangerie/pâtisserie pro něco sladkého, abych neutralizovala alkohol v žilách, a bylo... Pak už jen zbývalo zastavit se na nádraží, abychom zjistili, jak nám zítra jede vlak z Châlons-en-Champagne do Verdunu, cestou do hotelu jsme si u několika marketů ověřili, že je opravdu Dimanche, takže opravdu nikde nic nekoupíme, a pak už jsme jen odpočívali a mírně balili, protože zítra bychom potřebovali vyjet kolem desáté. |
.
No, asi každý uhádne, co jsme si dali - ano, máte pravdu, byl to salát 
na