čtvrtek 21. září 2006
MÁSLOVICKÁ NAUČNÁ STEZKA aneb je po dovolených...
Konečně máme všichni po dovolených, takže nic nebránilo tomu, abychom zase vyjeli na odpolední výlet. Karel jako vždy rozeslal avízo a jeli jsme.
----------Original Mesage----------
Ahoj cyklisté.
Máme nějakou slabší sezonu, takže ve čtvrtek 21. 9. 2006 ve 14:31 odjezd z recepce Prštýn na metro "C" - ze Sokolovské na Ládví. Odsud ostrý start v 15:01 od stanice metra Ládví - směr: dle vyčerpávajícího návrhu (viz níže) s bohatou nabídkou občerstvovacích stanic a z dosahu dopravní policie, hádejte od koho? KDO UHODNE a pojede, bude zařazen do losování a vítěz má u nás PIVO (to není úplatek pouze stimulující marketingový tah a pokud to bude někdo z nastávajících novomanželů, viz včerejší oznámení, má u nás litr slivovice). Vaše PEPKA.
----------End----------
Nejprve trošku fotodokumentace:
* zatím jen od Karla
* a jedno
video
- spíš je to teda asi kouzlo nechtěného, ale je
Počasí
bylo nádherné, Sluníčko svítilo
seč mohlo a teploty se šplhaly vysoko nad 20° C. Prostě letošní babí léto
se vysloveně vydařilo. Hřích prosedět ho v kanceláři
.
Sraz
ve 14:31 na Perštýně i v 15:01
na metru Ládví proběhl bez komplikací. Sešlo se nás tu tentokrát opravdu
hodně - celkem 21 lidí a krátce po třetí jsme vyrazili podle plánu
severním směrem. Oproti plánu teda trasa doznala drobné změny, protože
Karel s Pepou si chtěli projet stezku mezi Máslovickým přívozem a Řeží,
která původně v plánu nebyla. Loni se téhle pěšině striktně vyhýbali, tak
proč jim nedopřát poznání, když se konečně ke zdolání tohohle úseku
odhodlali
.
Trasa: stanice metra Ládví - Ďáblický háj - po ŽTZ - Ďáblická hvězdárna, kde byl naprosto nádherný výhled na Prahu a okolí. Odtud nás vedla ŽTZ téměř romantickou cestou přes pole kolem neromantické skládky odpadků. Nejnevoňavější úsek cesty a zrovna tady se mi podařilo píchnout. Ostatní se mezitím u nedalekého statku bavili krmením koní - Zdiby, odkud jsem chtěla pokračovat po ZTZ. Když jsme ale zjistili, že začíná až u rybníka pod Zdibama, přišlo nám už zbytečné plácat se neznámou polní cestou. A tak jsme to dojeli po silnici - Klecany - polní cestou - zpět na silnici - Drásty - Vodochody - Máslovice, kde jsme zastavili u Malého Máslovického muzea másla. Bohužel mají otevřeno jen o víkendu, takže nám nebylo dopřáno zvěděti více o másle a jeho výrobě, ale stejně jsme tu nebyli kvůli máslu. I když chleba s máslem a se solí by teda rozhodně bodnul... V plánu jsme měli projet Máslovickou naučnou stezku. Je fakt, že počátek stezky nijak valně značen nebyl, ale Ivana naštěstí věděla kudy, takže jsme ani nebloudili. A jaká byla avizovaná zastavení?!? Pro přehlednost dodržím číslování zastávek z webových stránek:
č. 13 Máslovické muzeum másla jsme viděli
č. 12 Kompas - tak ten jsme minuli ani nevím kde
č. 11 Kameny - tak ty jsme neminuli - to bylo tam, co byly ty kůly se vzorky zdejších hornin. Byly tam vzorky těchto hornin:
* křemenný diorit = hlubinná
vyvřelina žulové povahy, složená ze sodno-vápenatého živce (plagioklasu),
křemene, amfibolu a biotitu (tmavé slídy).
* brekciovitý (útržkově rozpraskaný) spilit = lávová hornina,
vylitá na dně proterozoického moře zhruba pře 600 miliony let, složená
hlavně ze sodno-vápenatého živce, amfibolu a chloritu.
* žulový porfyr = žilná hornina doprovázející hlubinné vyvřeliny
tzv. dolnovltavského plutonu. Skládá se ze živců, zčásti tvořících až 1 cm
velké bílé vyrostlice, z křemene a malého množství biotitu (tmavé slídy).
* jílová břidlice = původně bahnitá usazenina proterozoického moře.
Její hlavní složkou jsou jílové minerály, jmenovitě illit.
* droba = původně písčitá usazenina proterozoického moře. Skládá se
z drobných zrnek křemene a živců, tmelených jílovou hmotou.
* buližník = sraženina křemičitých gélů proterozoického moře.
Skládá se téměř výhradně z jemných zrnek křemene zbarvených tmavým
grafitickým pigmentem. Často bývá protínána žilkami bílého křemene.
č. 10 Naučnou chýši, č. 9 Ptačí strom a č. 8 Houpajdu jsme minuli. Tuším kde, ale vracet se zpět se nikomu rozhodně nechtělo. Tak někdy příště.
č. 7 Orchidej - tak tady jsme měli štěstí, tu jsme našli. Chráněné rostliny Máslovické stráně = tařici skalní, vlnici obecnou, hvězdnici zlatohlávka, bělozářku liliovitou, kavyl péřitý a koniklec luční, jsme ale podle ní v okolí nehledali...
č. 6 Kukačka a lavička - ty byly hned vedle a nešli přehlédnout. K čemu je lavička, to asi každý ví, ale skrz kukačku prý bylo možno spatřit jiné barvy přírody.
č. 5 Kaplička - jo, není kaplička, jako kaplička, tahle teda moc kapličkovatá nebyla...
č. 4 Objímací strom - "Toť objímací strom celé planety. Proto je jeho korunou celá země a všechny ostatní stromy na ní. Jeho kořen ční ke hvězdám, to abys mohl spatřit jeho krásu, a jeho kmen se honosí nejkrásnější kůrou."
Nikdo už o objímání nějak zájem neměl
- každého už zajímala akorát tak hospoda a do té bylo ještě pěkně daleko.
Ani já jsem si nakonec strom neobjala, protože mi akorát volala Zuzka s
Helčou, že jsou už v Klecanech a když si svým zbloudnutím ve Zdibech
udělaly vlastní výlet, tak si ho i samy dokončí
.
Tak zase někdy příště
.
č. 3 Výzkumný ústav včelařský v Máslovicích - to bylo tam, co byla ta zvláštní lavička. Výzkumák sám byl v kopci nad křižovatkou.
č. 2 Letní sídlo Dr. Julia Grégra - to bylo to bílé stavení (původně mlýn) po pravé straně dole pod silnicí. A kdo byl Dr. Julis Grégr?!? Prý to byl významný český politik 2. poloviny 19. století. Byl předákem mladočeské strany a jejím poslancem na zemském sněmu a říšské radě. Proslul také jako majitel a vydavatel Národních listů, které byly tehdy nejčtenějším českým deníkem.
č. 1
Máslovický přívoz - tak ten asi dole u Vltavy poznal každý.
Akorát jsme si nevšimli, že na těch rozpůlených kládách, které imitovaly
stolek, lze ještě něco vyčíst. Tak až pojedete okolo příště, koukněte se,
co je to za "elektronickou úřední desku"
.
Naučnou stezku jsme měli šťastně
za sebou a teď už teda tu hospodu. Karel s Pepou si ale ještě vymínili
crossovou vložku, tedy stezkou podél Vltavy po
ČTZ. Tyhle 3 kilometry
do Řeže jsou pro silné nervy a já osobně dobrou polovinu cesty chodím
pěšky. Mnozí ale z tohohle úseku byli blahem bez sebe. Pod reaktorem se
ještě Věrka stihla vykoupat a pak už jsme opravdu hodlali zastavit až v
hospodě. Od Ivy jsme si nechali doporučit U Vokáčů v Klecanech, ale ještě
tu byla -
Řež - Husinec a pak terpve přišly Klecany.
U Vokáčů měli zavřeno, ale zahradní bufáč byl otevřený a měli pivo a
točenou limonádu a párky a klobásky a langoše a bramboráčky a topinky a já
nevím co všechno a šlo jim to děsně pomalu a já jsem svůj langoš dostala
až po hlasité urgenci, neboť všichni, co přišli po mně už ten svůj pomalu
snědli. No a čekal nás poslední úsek cesty - podél Vltavy do Prahy
do Tróje. Bylo to posledních 7 km (doufám, že si to změřili
hlavně ti, co nevěřili
)
a stihli jsme je ještě
téměř za světla. Tma nás zahalila akorát u ZOO. Odtud se mnozí už rozjeli
ke svým domovům, no a ti otrlejší dali ještě jedno nebo dvě pivka
"U koní". Tady ale zavírali ve 20,00 takže dlouho jsme tu
opravdu neseděli.
Délka
trasy z Ládví k ZOO byla zhruba 30 km a
vedla v podstatě stále s kopce - prostě opravdu výlet jen tak na zahřátí
.
Myslím, že výlet se velmi vydařil. Děkuji všem za účast a zase někdy
příště
.
na
