víkend 9. - 11. června 2006
NOVOPACKO u Švestek...
Tento víkend pro nás připravila Švestka
se Švestkoněm ve svém Podkrkonošském království - to abychom také konečně
okusili, co to jsou pořádné kopce
.
Veškeré informace a ohlasy jsou shromážděny v diskusních tématech:
* NOVOPACKO v květnu - bude zájem?
* NOVOPACKO - termín a informace
A na stránkách některých zúčastněných:
* u Burísků povídání a nějaké fotečky - (Cyklo)akce › rok 2006 › Novopacko
* další povídání a fotky u Yarise
* u wewerky fotky a to nejen od ní, ale i výběr od Bejbíse, fotky od Jardy, Kominíka, Matyxe a profily (úžasné plastické mapy) od cami a vetteho (najdete je i v popisu trasy u jednotlivých úseků)
* kompletní foto od Bejbíse u Bejbíse - Obrázky z výletů › 2006_06_09_Nová Paka
* a nakonec povídání a fotky (Fotogalerie › Novopacko) od Matyxe u Matyxe
A jaký tedy ten víkend byl?!?
NAPROSTO SUPER a to si ani trošku nevymýšlím. Sešla se skvělá parta lidí,
ubytování bylo velmi příjemné, trasy nádherné, itineráře pečlivě připravené,
počasí vyšlo jak malované a jídla bylo tolik, že to chvílema vypadalo, že
se sem spíše jedeme najíst než jezdit na kole
.
Ale že se podávala jedna dobrůtka lepší než druhá. Mňam...
Ale byli jsme tam na kole, tak tedy k tomu kolu...
Sobota 9. 6. 2006
Mapku a podrobný itinerář jsme dostali od Švestky, ale nějak jsme to pak časově nestíhali, takže naše trasa doznala drobné zkrácené změny, díky čemuž jsme si ale odpustili jeden dokopec před Peckou.
kemp - po silnici - Pecka - Bělá u Pecky - Uhlíře, kde jsme začali stoupat - Valdov - Pustá Proseč - Kumburský Újezd, kde jsme přejeli hlavní silnici na Jičín a v rámci zvýšení adrenalinu jsme jeli kousek po ní - Stav a pro změnu opět vzhůru do kopečka - Úbislavice - to bylo tam, co chodila Hanka do školy a byl tam ten hřbitůvek, co měl hlavní cestu lemovanou náhrobky se sochami - Zboží - na horizontu vlevo po ČTZ - a poslední porce dokopce na Kumburk, který rád navštěvoval K. H. Mácha a odkud byl úžasný výhled na celé okolí a Krkonoše - Klepanda, kde bylo původně plánovano osvěžení ve vyhlášené hospodě, ale ta byla z důvodu svatby zavřená - Ploužnice - Chlum - Tábor, což byl nejvyšší bod dnešního dne a konečně tu byla možnost občerstvení, byť byla jen polévka a klobása. Akorát rozhledna byla uzavřená, takže výhledy byly omezené - a odtud už to bylo vlastně s kopce. Nejprve trošku terénku zkratkou po ČTZ a MTZ kolem Allainovy věže, kterou jsem ale opět neviděla - pak ŽTZ - a úžasný sjezd do Kyjí a dále až k lomu, kde se ještě dnes těží polodrahokamy - dále jsme odbočili vvlevo k Železnici, kde hned strejda Libor píchnul a Kamile probíjelo kolo pod vedením vysokého napětí, což někteří ozkoušeli na vlastní kůži - Železnice - Soběraz - Radim - Dřevěnice, které jsou známy hlavně volejbalovým příznivcům, protože se tu každoročně v létě koná velké volejbalové klání - Hospoda Na Špici, což teda byla fakt ŠPICE. Novopacké pivo nic moc, obsluha pomalá, protože podrobně vypisovali jeden lístek pro kuchyň a jeden jako účet a pak se v tom nevyznali sami, takže ačkoli měli 2 poslední gulášovky, nakonec nám vnucovali ještě jakési další dvě s tím, že jsou placené. Prostě děs-běs - Choteč - a tady jsme se z časových důvodů odklonili od plánované trasy a jeli jsme na Lázně Bělohrad - Horní Nová Ves - Bělá u Pecky - Pecka - hrad Pecka, kde ale bylo strašně moc lidí, protože dnes probíhalo "dobývání hradu" - kemp
Délka cca 63 km, nastoupáno cca 1.090 výškových metrů.
A protože cami s vettem (a Švestky a Bejbísové) nejeli na Tábor, ale na druhou stranu dodrželi plánovanou trasu, tady jsou ještě 3 plastické mapy z úseku, který jsme my ostatní vynechali:
Choteč - Šárovcova Lhota - Červená Třemešná - Kal - Pecka
Pověst o Kumburku
V době, kdy jičínský zámek patřil rodu Smiřických, se jediná dcera Smiřických zamilovala do místního kováře. Otec na to zareagoval tak, že dceru uvěznil na Kumburku. Ta na Kumburku strávila 10 let. Později byla sice ne právě z nezištných důvodů osvobozena nějakým novým nápadníkem, v nastalé hádce však zapálila prachárnu nacházející se ve sklepení jičínského zámku a vyhodila zámek i se sebou do vzduchu. Hle takhle vypadá pravá nešťastná láska!
Pověst o Kumburku a Bradleci
Bylo tomu dávno. Páni z Kumburku a Bradlece na sebe pohlíželi nepřátelsky. To nevadilo synu bradleckého pána, aby se nezamiloval do jediné dcery kumburského rytíře. Otec se snažil synovi v lásce marně zabránit. Když se mu to nepodařilo, vypravil se k čarodějnici, která zaklela dívku v Bílou paní. Od té doby se stala Bílá paní strážkyní štěstí na obou hradech. Mladý pán nešťastně bloudil po hradě a nikdy se neoženil. Když čarodějnice umírala, nechala si k sobě mladého pána zavolat a prozradila mu, jak Bílou paní z jejího zakletí osvobodit. Před okny pokoje, v němž byla zakleta Bílá paní, stál strom. Rytíř ze stromu utrhl devět větviček. Vždy ze tří svázal kytici a šel do hradu. První kyticí otevřel dveře komnaty Bílé paní. Druhou kyticí se dotknul Bílé paní, ta se probrala ze zakletí, rytíře poznala a padla mu do náručí. Třetí kytice posloužila jako svatební. Jejich rodiče se smířili a požehnali jim k sňatku. Pahýl inkriminovaného stromu na nádvoří prý stojí dosud.
A pro zvídavé ještě něco málo z historie Kumburku - strana 1 a strana 2
No a pro
úplnost ještě, jak to vlastně bylo s tím
Zebínem - to
byla ta čedičová kupa vedle Valdic s tou malou bílou kapličkou na
vrcholku, kde jsme sice nebyli, ale rozhodně jsme ji nepřehlédli
.
Neděle 10. 6. 2006
Opět jsme vyfasovali mapku a itik a vyjeli jsme. Dneska jsme ale trasu dodrželi přesně podle plánu.
kemp - po silnici a do kopce - Staňkov a následovalo 15% stoupání - Vidonice - Horní Borusnice - Zvičina - vrchol, kde jsme více než dlouho čekali na Švestku a Hanku než nám došlo, že vlastně ony na Zvičinu vůbec nechtěly vyjet a čekají na nás v Třebišově v hospodě - sjezd do Třebišova - Motorest U Lípy, který byl ale zavřený, protože se tak nějak domnívali, že máme přijet v sobotu. Nakonec nám ale jakýsi dobrý muž prodal alespoň kávu a vodu. Pivo bohužel ne, protože neuměl narazit sud - Miletín - kolem bažantnice - Červená Třemešná - Vidoň - Tetín - a po delší době pro změnu zase do kopce až na Vřesník, odkud se už cesta jen mírně houpala a navíc nám poskytla neuvěřitelné výhledy na okolí a Krkonoše - Pecka - oběd na náměstí, kde měli výborný boršč a absolutně hnusný okurkový salát se smetanou - kemp
Délka cca 35 km, nastoupáno cca 656 výškových metrů.
Díky všem za příjemnou
společnost, za přivezené dobrůtky, Švestkám za neuvěřitelně pečlivou
přípravu a můj velký obdiv patří Hance, která vše absolvovala na kole
blíže neurčené značky s jednotácem a do kopce byla schopna jít rychleji
než my jet
.
Tak zase někdy někde příště - třeba v
Plzni
.
na