pondělí 26. prosince 2005

Pojedem spolu do Betléma...

aneb

Na Štěpána bez Štěpána, ale za to na kole se Švíckem a nejen s ní

Trasa: Ládví - Kobyliská vozovna - po žluté - Ďáblice - Zdiby - po silnici - Klecany - po cyklo č. 100 - v pravý čas vlevo po cestě přes pole - Drasty - Vodochody - Máslovice - Máslovické muzeum - Vodochody - občerstvení v hospodě - Drasty - Klecany - Klecánky - podél Vltavy  do Tróje - občerstvení U koní na Císařském ostrově - Stromovka

Profil a trasa: trasa byla naprosto pohodová a převýšení nestálo ani za řeč - prostě stále po rovince, tedy pokud pominu ten miniaturní skopec - dokopec ve Vodochodech, který jsme si ale zase dopřáli dvakrát :o)))

Délka: na tachometru jsem měla 47,5 km (trasa mohla mít cca 38 km)

Počasí: v 03,30 (fakt myslím v půl třetí ráno) bylo venku sucho, ale v když jsem se v osm podívala z okna, sněžilo a všude ležel čisťoučky běloučký sníh. Prostě ideální počasí na zimní výlet.

Do Máslovic jsme dorazili ve 12,00, tedy přesně ve chvíli, kdy v muzeu akorát začínala polední pauza. Klasika... Pan průvodce se nad námi ale slitoval a to bez dlouhého uprošování !!! a ještě s námi jednu prohlídku vydržel. Dokonce nám udělal i krátkou přednášku o výrobě másla.

Takže mohu potvrdit, že v Máslovicích byl opravdu máslový betlém z másla, který byl vyroben ze 36 kostek másla blíže neurčené značky. Rama to prý ale rozhodně nebyla :o))) A komu dělají počty trošku problém jako Bobovi (...a taky mě...), tak toho másla bylo celkem 9 kg !!!

Muzeum bylo za námi a před námi jediná touha - někde v teple se najíst a napít. Prázdné žaludky se ozývaly tak hlasitě, že jsem se ani nepokoušela navrhnout procházku naučnou stezkou... Jak jsme ale s hrůzou zjistili, najít dnes otevřenou hospodu bude úkol hodný generála. V Máslovicích byla hospoda zavřená, v Řeži také. Tak jsme se holt vydali zpět s tím, že zapadneme do prvního zařízení, které potkáme. Přece jenom jsme ale asi byli hodní, protože na první otevřenou restauraci jsme narazili už ve Vodochodech.

Jen jsme vyjeli, hned za Drastama našla Švícko na silnici pecen chleba. Byl trošku oválený a nejčerstvější rovněž nebyl, nicméně Švícko pojala touhu činit dobré skutky a tudíž jej vezme rybkám ve Vltavě. No, vezme je trošku nadnesené, protože než jsem stihla říct "švec", připevnila mi jej na nosič :o))) Její drobnou poznámku, že ty nosiče budou občas asi lepší než batůžek už jsem raději přeslechla :o)))

Díky tomu pak bylo možno spatřit na náplavce mezi Klecánkama a Drahanskou roklí hrstičku cyklistů, kterak se snaží, určitě k radosti všech místních rybářů, hodit pecen do živlu. Švícko ovšem usoudila, že celý pecen je pro rybky trošku velké sousto a tak došlo i na lámání chleba... Jakou měly radost ryby netuším, ale dá se předpokládat, že valná většina z nich si o tomto Vánočním čase opalovala bříška v troubě a chleba jim byl naprosto lhostejný. A pak čiňte dobré skutky...

Ještě za světla se nám podařilo dojet na Císařský ostrov "Ke koním", kde jsme daly závěrečné pivo a čaj a pak už jsme ujížděly k domovům. A nenechte se mýlit - tvrdá "Y" v příčestích jsou v tomto případě správně, neboť závěr "U koní" už jsme absolvovaly jen striktně v dámském složení.

Další informace a zápisky z výletu najdete u Švícka, na CK Pátek 13 a, samozřejmě, v diskuzi na kole .

A pak se ještě můžete kouknout na fotky a videa od wewerky, od Švícka a od Honzy.

Mějte se všichni krásně a zase někdy příště !!!

 

na hlavní stránku