neděle 4. září 2005

Pikovice s Křehlíkama

Trasa: Hostivařská nádrž - Michelský les - po červené - Průhonice - Psáry - po modré - Libeř - Záhořanské údolí - po zelené přes kopec - Pikovice - hospoda za mostem - podél Vltavy - Davle - po červené zase přes kopec - Vrané - hospoda "pod kaštany - podél Vltavy do Prahy

Délka: už nevím, ale bylo to víc jak 60 km

Počasí: nádherně teploučko a slunečno. Byl by hřích sedět doma...

Již delší dobu jsem po mejlu komunikovala s Mirkem Křehlíkem, ale stále mi časově nevycházelo využít některé z pozvánek na kolo. Až tahle rozhodla:

Vážení kolisti, vzhledem k mnohočetným dotazům ohledně kola na tento víkend, jsem pto, abychom se sešli v neděli 4.9.05 na Hostivařské přehradě v 9.30 hod. přímo na hrázi a společně se vydali poznávat krásy pražského okolí směr jih. Záleží jen na Vás, zda na sraz přijedete nebo ne. Účast není nutno potvrzovat.

Kdo přijde, ten si to s námi užije..."

Krásný den a těším se v neděli.

Mirek

Ráno sice nastal trošku fatal, protože jsem zjistila, že mám poloprázdné kolo, ale stihla jsem ho ještě dofouknout a přesně v 9,30 jsem stála na přehradě Hostivařské nádrže. No a tak jsem se seznámila s Honzíkem, s Milanem, s Jirkou, se Zuzkou, s Helčou, s Mirkem... prostě s Křehlíkama.

Úvod byl poněkud svižnější a po sobotních 75ti km se mi nožičky moc hýbat nechtěly. Ale snažila jsem se udržet tempo. Ovšem jen do chvíle, než se mi za Průhonicema zaseklo kolo o šutráček a předvedla jsem ukázkový přemet přes řidítka. Doteď nechápu, jak je možné, že se mi kromě dvou šrámečků na dlaních vůbec nic nestalo. Je ale fakt, že kdybych neměla přilbu, koukala by mi asi z hlavy sedlovka. Ale třeba by mi to slušelo :o)))

První pivo nám Mirek povolil až v Psárech, ale o to víc chutnalo. Pak jsme to vzali kousek po modré a v Libeři jsme sjeli do Záhořanského údolí. Pár brodíků a abychom se nenudili tak zase pěkně vzhůru do kopečka - prostě vzali jsme to po zelené přes hřeben do Pikovic.

V Pikovicích byl řádný oběd a pěkná sada panáčků a Jirka se Zuzkou odjeli vlakem, protože spěchali za dalšími povinnostmi. My to vzali pěkně podél Vltavy a před Davlí jsme se vysápali po červené na hřeben, odkud jsme sjeli do Vraného. A zase rovnou do hospody...

Z Vraného už to byla pohodička podél Vltavy a na Zbraslavi jsme se rozdělili - já jela dál do Prahy a zbytek si ještě vyšlápnul na Točnou na závěrečné pivo.

Bylo to velmi příjemné setkání a jsem ráda, že nebylo poslední. Mirku a všichni díky za krásný den.

A pro zvídavé ještě pár fotek od Honzíka.

na hlavní stránku